Spolek Patron

Výpravy Rudolfa Makeľa

1) 1. 6. 2012 byl ve Frýdlantu otevřen Špitálek, tedy místní nemocnice a chudobinec z období vlády Redernů. Předcházela tomu rekonstrukce pece z toho období, která byla objevená při archeologickém výzkumu. Rekonstrukce celého objektu se moc povedla a já jenom doporučuji návštěvu. A třeba i ochutnání upečených placek z vlastnoručně namleté mouky. Já jsem mlel celé odpoledne a už vím, jak „se to mele“ (4 přílohy "Spitalek"). Expozice je součásti muzea a tedy i podle toho otevřená. 2) 4. 6. 2012 jsme ve složení Jirka Pavelka, Zdeněk Bláha, Franta Wildmann (není členem spolku, ale pomáhá nám) a já, postavili hraniční kámen u „Hokejky“ v Liberci, který jsem našel v křoví někdy v únoru (3 přílohy "Hranicnik"). 3) Cestou k „povzdvižení“ hraničního kamene v Hokejky jsme se s Jirkou Pavelkou ještě zastavili v Kateřinkách u bývalé Pianky. Jirka dlouho a s nekonečnou trpělivosti křídou vymalovávál krásnou pamětní desku firmy p. Ullbricha jun. Desku nám ukázal pan Fárský když jsme se vraceli z letošní schůze ve Smržovce. Stoji za to vidět !!! A třeba si ji také vymalujte (3 přílohy "Pianovka"). 4) Když cestou z Rapenavy do Liberce uvidíte z vlaku po pravé straně kámen s bílým křížem, radím, nepátrejte po jeho původu. To aby jste nevypadali jak ... já !. To jenom „natěračům“ kolejí zbyla barva... A to jsem ještě na dotaz u paní vyhýbkářky uslyšel : „Já jsem jim to, volům, říkala ať to tam nemalujou ...!“ Hold, mi pomníčkáří to někdy nemáme lehké ! Pro jistotu přikládám fotku (příloha "Raspenava"). 5) Topfenkorl - co o něm napsat? Záhada? Zatím (pro mně a nejenom pro mně) určitě. Ale určitě o tom někdo ví. Ten, kdo ho v r. 2010 nebo 2011 opravil, znovu postavil na místě původního dřevěného kříže. Topfenkorl – Tvarohový Karel. To proto, že jeho hlavní potravou byl tvaroh a jizerská voda. To, co vím já, je strašně málo. Pana Farského na něj upozornil pan lesní Trakal. Já jsem ho podle jejich popisu našel a také něco málo o něm našel na internetu. I Jirka Pavelka o něm něco slyšel od nějaké babky. A to je skoro všechno. Tedy pokud nebudu citovat některé webové odkazy. Křížek není problém najít. Když jdeme z Albrechtic (těch u Frýdlantu) od motorestu po zelené značce směr Kančí vrch, Špičák asi po 1 km narazí pěšinka na šotolinovou cestu a na ní odbočuje v pravém uhlu doleva. My ale půjdeme asi 80 metrů doprava a v tam vlevo vlezeme do bukového mlází. Pomník je asi 15 metrů od cesty a vede k němu celkem znatelná pěšinka. Takže dejte vědět, kdo o něm něco víte (3 přílohy "Topfenkorl"). 6) 8. 6. 2012 jsem se vydal přes Zátiší do míst, kde (pod Skalním hradem) už zanedlouho bude stát nový pomník – dřevorubecká smrt. Místo i podstavec budoucího pomníku jsem podle popisu našel bez problémů. Více o něm zatím psát nebudu (i když tu historii znám), protože pomník staví na vlastní náklady soukromá osoba z Frýdlantu. Více se o něm určitě dozvíte už v příštím čísle Patrona. A když jsem tam už byl, prošel jsem všechny zdejší pomníčky. A tady je závěr mé prohlídky: Hron, Köhler, Macháček, Mak a Dušátko jsou v naprostém pořádku a zatím nepotřebují žádnou údržbu. „Psí“ pomníček u Kohouta to už asi má „za sebou“ a pomník Miroslava Kohouta asi také nepřežije příští zimu. Ale ten jsme nedělali my a nevím, jak se k tomu staví rodina. Mluvil jsem s jeho bývalým spolupracovníkem z LČR a ten je pro opravu. Nevím ale, kdo by měl převzít iniciativu. Tak tolik zpráva z dnešního výletu.