Hölzelova smrt

Kdo by neznal hřeben nádherných žulových skal - Polední kameny, s překrásnými výhledy do kraje frýdlantského. Sedíte na turisticky přístupném vrcholu Frýdlantského cimbuří, díváte se do kraje, na frýdlantský zámek v dálce, nasloucháte šumění vodopádu Černého potoka kdesi dole pod vámi a přitom jen kousek od vás, na protější skále přístupné jen horolezcům - si roku 1933 vybrala smrt daň nejkrutější.
Nádherné počasí, které panovalo onu neděli (1.10.1933) vylákalo do hor mnoho turistů. Nejinak tomu bylo v oblasti Poledních kamenů - Frýdlantského cimbuří. Celé skupiny turistů procházely skalami, jedni přicházeli, druzí odcházeli a s jednou takovou partou lidí (byl to spolek Přátel přírody) byl na Frýdlanstkém cimbuří i tehdy sedmatřicetiletý Karel Hölzel z Nového Města pod Smrkem.
Jmenovaný jako jediný vylezl na Frýdlantské cimbuří a při sestupu se z neznámých příčin náhle zřítil do cca desetimetrové hloubky, kde zůstal v bezvědomí ležet. Snad byla příčinou pádu náhlá slabost či nevolnost - kdo ví. Jeho horolezecký výkon a pozdější pád sledoval jablonecký turista Gottfried Linke, který přivolal ostatní turisty a snažil se Hölzelovi poskytnout první pomoc.
Se skupinou turistů z Dolní Řasnice byl náhodou přítomen i lékař Dr. Heinrich Hoffmann, který konstatoval, že veškerá pomoc přichází již pozdě. Hölzel při pádu utrpěl roztříštění lebky, zlomeniny žeber a další těžká vnitřní zranění. Bez toho, aby nabyl vědomí, skonal zhruba po půl hodině po pádu ze skalní stěny.
Přítomní zhotovili nosítka z větví a smutný průvod se vypravil do údolí. Šli kolem Liščí farmy v Bílém Potoku, kde na ně již čekal povoz, který dopravil mrtvého do márnice na hřbitově v Bílém Potoku. Cestou ještě potkali Dr. Franze Linkeho a dva "saniťáky" z Hejnic, kteří se již doslechli o neštěstí v horách a spěchali nejkratší cestou pomoci - bohužel i oni přišli pozdě.

V červnu roku 1981 jsem navštívil hrob Karla Hölzela na hřbitově v Novém Městě pod Smrkem. Stál tam dosud hrubě opracovaný žulový balvan s nápisem: KARL HÖLZEL 1896-1933, nic víc. Balvan trochu nachýlený, hrob zarostlý - nemá již zřejmě, bývalý turista a horolezec - žádných přátel mezi živými...

Text a foto Herbert Endler,
člen spolku přátel pomníčků a památných míst Jizerských hor Patron.
Prameny:
Nevrlý,M.:"Kniha o Jizerských horách"
Friedl. Zeitung 1933
vlastní archív autora

[ Vložit příspěvek do diskuze ]

---

Příspěvky k článku:

Doposud nebyl žádný příspěvek vložen.

---