Sebevražda Antona Huschka

Jak začít? Sebevražda lesního adjunkta Antona Huschka ze Smržovky by sama o sobě nebyla jako událost žádnou zvláštností mezi jizerskohorskými pomníčky. Pravda, udála se na Černostudničním hřbetu, tedy nikoliv přímo v horách Jizerských, ale: Upoutalo mne množství sebevražd spáchaných na tomto místě, které ze strany jižní ohraničuje Jizerské hory.
Když jsem procházel tímto hřbetem Kromě sebevraždy Antona Huschka - tu nalezli smrt: Marie Koldovská; Václav Veselý; Vladimír Červený; Ivan Karpíšek; Vladimír Peml; Jan Votruba; Josef Mužíček; Antonín Kunze; František Sochor - a to jsem možná na všechny nevzpomněl. Navíc mne upoutal fakt, že kromě Marie Koldovské, Vladimíra Pemla, Jana Votruby, Josefa Mužíčka a Antonína Kunzeho, ostatní odešli z tohoto světa dobrovolně za použití vlastní zbraně.
Vraťme se ale k sebevraždě osmatřicetiletého lesního adjunkta Antonína Huschka. Faktem zůstává, že svůj čin vykonal dne 24.11.1875 pod skálou, která je cca 150m od hřebenové cesty vedoucí z Černé Studnice na Muchov v místech, kde začíná její klesání za skálou zvanou Kladívko. Tato skála, na níž je vytesán kříž a iniciály A.H. včetně číslic 18²⁴/₁₁75 je ukrytá v houští a mlází.
Moc toho o smrti adjunkta Huschka nevíme, ale díky mé návštěvě v jabloneckém archívu jsem se dozvěděl přeci jen nějaké detaily. V materiálech kronikáře pana Meissnera jsem objevil zápis týkající se našeho případu: "Huschekfelsen (Huschkova skála). Dle zápisu v matrice je patrno, že dne 24.11.1875, mezi .1 a 3. hodinou odpolední byl mrtev v lese nalezen. Sebevražda zastřelením. Zemřelý byl lesním adjunktem hraběte Desfourse ve Smržovce a bydlel v čp. 541. Byl synem zemřelého Josefa Huschka ze Smrčí u Semil. Stár 38 let". Tolik smržovská matrika VIII/76. Dodávám, že mrtvého adjunkta Huschka nalezl hajný Emanuel Kiesewetter z Nové Vsi nad Nisou.
Z materiálů pan Meissnera se na mne z fotografie J. Zemana dívá tvář muže s vlasy česanými dozadu, vysokým čelem, kníry a bradkou oblečeného do lesnické kamizoly. Na druhém snímku je zachyceno místo činu - skála s vytesanými údaji, které cituji shora. Dále se na listu uvádí, že se snad adjunkt Huschek nepohodl (nebo měl neshody) s adjunktem Bukešem, kdo ví. Faktem je, že po smrti Antona Huschka se u skály objevila lavička a bývaly tam čerstvé květiny.
Od mé první návštěvy dne 21.5.1980 jsem se sem vypravil naposledy 17.7.1999. Místo sebevraždy lesního adjunkta Antona Huschka působí dosud opuštěným dojmem a dává zvláštní pocit jakési jistoty, úkrytu a osamění. Snad právě proto zde 24.11.1875 třeskl výstřel...

Text a foto Herbert Endler,
člen spolku přátel pomníčků a památných míst Jizerských hor Patron.
Prameny:
Liberecké noviny 2.12.1875
Archív v Jablonci n.N.
vlastní archív autora

[ Vložit příspěvek do diskuze ]

---

Příspěvky k článku:

Doposud nebyl žádný příspěvek vložen.

---