Hütterův kříž

Koncem června roku 1934 byla nedaleko Kozí stezky v Jizerských horách nalezena lidská kostra. Málokdo tenkrát tušil kdo byl onen neznámý, jak a kdy zahynul tady, nad roklí Černého potoka!? Ten příběh začal v dubnu roku 1925...

Liberecké noviny vydaly dne 12.4.1925 zprávičku o pohřešovaném Rudolfu Hütterovi. Tento, tehdy 23-letý bankovní úředník narozený dne 5. ledna 1902 v Liberci, odešel dne 6.dubna 1925 z domu svých rodičů ve "Fialkové ulici" (volně přeloženo z německého Veilchengasse - pozn. autora) čp. 8 a dosud o sobě nedal žádnou zprávu. Je vysoký 168 cm, blond vlasy, má na sobě světlý hnědý kostkovaný oblek, modrou proužkovanou košili a kravatu se žlutými proužky. Z dopisu, který zanechal lze vyčíst, že se zabýval sebevražednými myšlenkami.
To bylo vše a tady všechny stopy po pohřešovaném Rudolfu Hütterovi z Liberce končí. Teprve v Libereckých novinách dne 30. července roku 1934 objevuji zprávu, že:

"Na Kozí stezce vedoucí do rokle Černého potoka byla nalezena lidská kostra muže. Po podrobnější prohlídce místa nálezu kostry byly nalezeny roztroušené kosti, zbytky šatů a zrezivělý Browning. To vše nasvědčovalo tomu, že zde ukončil svůj život člověk dobrovolně - vlastní rukou. V pravé spánkové kosti byl nalezen otvor po kulce - pravděpodobná příčina smrti. Podle prvních zpráv se sebevražda stala asi před deseti lety! Jedná se o neznámého muže, střední postavy se zkaženými předními zuby. Uvnitř klobouku se zachovala značka výrobce "Hükel", jméno majitele však bylo kdysi odstraněno. Oblečení bylo kdysi hnědé' barvy, šněrovací boty velikosti 40 s vyššími podpatky. Střih šatů odpovídá módnímu trendu zhruba z let 1919-1922. Všechny nalezené předměty byly zajištěny a jsou vystaveny na policii v Hejnicích".

Dne 4. července 1934 se jak v Libereckých tak ve Frýdlantských novinách objevuje článek o identifikaci nalezené kostry na Kozí stezce:

"Z Liberce se přihlásila jakási společnost, která uvádí, že by se mohlo jednat o Rudolfa Hüttera, nezvěstného od 6.4.1925. Posléze identifikuje pozůstatky lidské kostry i jeden z bratrů Rudolfa Hüttera. Je nyní nepochybně jasné, že po devíti letech byly nalezeny pozůstatky Rudolfa Hüttera, narozeného 5. ledna 1902 v Liberci, odkud dobrovolně odešel dne 6. dubna 1925.
Byl dříve zaměstnán v Görlitz, přišel však o zaměstnání z důvodu inflace a s tímto faktem se nedokázal nikdy vyrovnat - stal se trudomyslným až nakonec..." Pro potvrzení totožnosti mrtvého byla do Hejnic pozvána i jeho matka.

Když jsem vyhledal 29. července 1978 kříž Rudolfa Hüttera nad Kozí stezkou, stál tam, mírně nachýlen ve zbytku smrkového lesa prostý, dřevěný kříž s tabulkou a nápisem:

Rudolf Hütter
*1902   |1925
Nic víc, nic míň. Narovnal jsem kříž, později i natřel, když ukradli korpus Krista - dal jsem nový. Mám rád tohle místo. Z jedné strany hřeben Poledních kamenů, přede mnou Černý potok krátce předtím, než se jeho vody vydají na cestu strmou roklí podél Kozí stezky, aby o kus níže vytvořily krásný vodopád. V létě využívám vody Černého potoka k ochlazení, koncem léta si natrhám hrst borůvek a brusinek, na podzim tu naslouchám jelení říji a v zimě, když kraj kolem spí pod bílou peřinou - v zimě jen tiše kolem projíždím na lyžích, vzpomenu na smrt Rudolfa Hüttera a přistihnu se, že už zase myslím na jaro ...

Text a foto Herbert Endler,
člen spolku přátel pomníčků a památných míst Jizerských hor Patron.
Prameny:
Nevrlý,M.:"Kniha o Jizerských horách"
"Reichenberger Zeitung" 1925 a 1934
"Friedl. Zeitung" 1934
vlastní archív autora

[ Vložit příspěvek do diskuze ]

---

Příspěvky k článku:

Jméno: Libor
e-mail: sawer@seznam.cz
Předmět: Novodobá historie kříže

Novodobá historie Hütterova kříže V sobotu 19. Května 2007 jsme uspořádali pro naše kamarády akci, jejímž cílem bylo poznat Jizerky. Jedním z úkolů bylo zjistit, jaký letopočet je umístěn na Hüterově kříži. Z dvanácti dvojic, které se akce zúčastnily, Hütterův kříž našly pouze dvě dvojice. I proto jsme s manželkou Ivanou v neděli druhého dne vyrazili s několika kamarády na kolech do hor s cílem ukázat jim, kde se kříž nachází. Jaké bylo ale naše překvapení (a to dost nepříjemné), když jsme na místě objevili pouze prázdné místo. Křížek byl pryč. Ivana si v následujících dnech vyčítala, jestli naše akce neměla za následek to, že křížek našel nějaký sběratel „starožitností“, dokonce jsme měli pochybnosti o dvou účastnících, které jsme podezírali z toho, že křížek schovali, aby ho nenašli ostatní. Oni byli poslední, kteří kolem 18.hodiny předchozího dne Hütterův kříž viděli. V důsledku toho si vzala za své zajistit výrobu a instalaci nového kříže. Mladší syn studující nábytkářskou průmyslovku zakoupil v dílnách kvalitní jasanové dřevo a v době praktické výchovy za pomoci učitele udělal nový křížek, podařilo se nám sehnat i porcelánovou sošku Ježíže. Ve čtvrtek 28. června 2007 večer před odjezdem na dovolenou sedáme na kola s křížem v baťůžku a ještě před setměním vztyčujeme nový křížek. V dalších 16 měsících se křížek stává častou zastávkou při našich výletech do Jizerek, přivážíme i symbolické dárky z našich cest – kámen z Kalapatharu v Nepálu, písek z Namibijské pouště. Na podzim 2008 jsme při jedné návštěvě s údivem zjistili, že náš křížek byl vyměněn za kříž nový. Nechali jsme na místě vzkaz, aby se nám ozvali ti, kteří zde zanechali nový kříž, protože jsme chtěli získat zpět ten námi vyrobený křížek. Na Vánoce jsem dostal od kamarádů knížku Pomníčky zašlých časů, kde jsem se v kapitole týkající se Hütterova kříže dočetl o existenci spolku Patron, který se podílí na opravách křížů. Přes internet jsem se spojil se zástupcem tohoto spolku, který mi dal kontakt na pana Bláhu, který nám následně sdělil, že nový kříž instaloval on a že ten původní před rokem a půl odstranil také on. Na náš dotaz po existenci našeho kříže nám bylo sděleno, že jej vyhodil, protože byl shnilý (po roce?). Myslím, že by si staré vyměněné křížky a pomníčky zasloužily uložit někde do depozita, ne-li do muzea. Co říci závěrem? V prvé řadě se hluboce omlouváme našim kamarádům za naše podezření, že by byli schopni takových věcí, jako schovávat křížek před ostatními jenom proto, aby vyhráli. Za druhé jsme se dozvěděli o skupině lidí, kteří se starají o opravy a výměny poškozených pomníčků a křížků. Za třetí máme z jejich činnosti trochu rozporuplné pocity, protože si myslíme, že doba mezi odstraněním starého kříže a instalací nového by se mohla pohybovat v jednotkách minut a ne měsíců. Ale na závěr jsme byli potěšeni skutečností, že alespoň na internetových stránkách Jizerských pomníčků existuje vzpomínka na jeden laicky obnovený křížek, který se nám již nepodařilo získat zpátky. Libor Pilař V Liberci 5. května 2012

Vzkaz vložen dne 7.7.2012 v 04:44:02 [Odpovědět na příspěvěk]

---