Smrt Rudolfa Rösslera

Září v Jizerských horách patří k měsícům, kdy doma mnoho času netrávím. Příroda, ta dáma nejvznešenější, se obléká do nejkrásnějších šatů a vyzývá k obdivování i fotografování; plody lesa se samy nabízejí ke sběru a jelení zvěř začíná námluvy. Chtěl bych být u všeho, chtěl bych to vše zachytit, chtěl bych...
... ale to Vás asi nezajímá.

Při jedné z takových podzimních toulek (bylo to 26.9.1981) jsem prolézal skály nad Mariánskou horou, sbíral houby a naslouchal probíhající jelení říji. Přitom jsem objevil SZ pod vrcholovou skálou, pod jakýmsi převisem, shnilý dřevěný kříž z kulánků a nedaleko položenou kamennou desku 30x30cm s vytesaným křížkem ve tvaru znaménka plus. Nebylo mi známo nic o tom, že by tu měl být (nebo kdysi byl) nějaký pomníček a už vůbec mi nebylo jasné komu by mohl patřit. Pustil jsem se s přítelem Gerhardem Kutnarem do práce: Pátráním po starousedlících a v místní kronice jsme se brzy dozvěděli, že se tady někde měl za války oběsit jakýsi Rudolf Rössler z Mariánské hory. Rovněž nám bylo řečeno, že měl dva syny, kteří museli za války sloužit u Wehrmachtu, ale že jeden z nich žije v tehdejší NDR. Sehnat adresu, napsat dopis a čekat na odpověď bylo dílem okamžiku. Naše dosavadní získané údaje se potvrdily a pan Heinz Rössler nám napsal, že všechny zjištěné skutečnosti odpovídají okolnostem smrti jeho otce - Rudolfa Rösslera. Co dohnalo tehdy 52. letého otce rodiny k tomuto činu?
Pan Rudolf Rössler se narodil 15.3.1891 v Tanvaldu a bydlel se svou ženou Alžbětou a dvěma synyJindřichem a Josefem) na Mariánské hoře čp. 126. Za války museli synové narukovat do Wehrmachtu a pan Rössler chodíval často k sousedce paní Bertě Seidelové, kde se scházeli při poslechu vysílání zahraničního rozhlasu. Tato činnost byla za války přísně zakázána a trestána. Stalo se, že někdo z místních upozornil četnického strážmistra Dombrowského na tuto "protistátní" činnost a policie brzy podrobila Rösslera náležitému výslechu. Smyslem výslechu bylo získat od něho jména dalších osob, které se takto "provinily" vůči Říši. Přestože pan Rössler během prvního výslechu nikoho neprozradil, uvědomoval si, že to tímto nekončí. Uvědomoval si, že se o něho začalo zajímat gestapo a že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu by jejich případné "výslechy" pro něho znamenaly nejen vyzrazení jmen přátel, ale ohrožení života jeho i celé rodiny. Tento stav úzkosti a nejistoty v něm vyvolával stálou depresi, které nakonec podlehl a dne 29. října 1943 odchází bez slůvka rozloučení z domova - směrem k horám...
...dne 26. července roku 1944 nachází náhodný houbař oběšeného člověka nedaleko vrcholu Mariánské hory. Lidé později potvrzují, že se jedná o Rudolfa Rössslera, který odešel téměř před rokem z domova a od té doby jej nikdo nespatřil.
Po dohodě s pozůstalým synem v Německu jsme vyrobili pamětní tabulku s následným textem a tuto připevnili dne 11.11. (v 11:11 hodin) roku 1984 na místě smrti na skálu těsně pod vrcholem Mariánské hory.

RUDOLF RÖSSLER z Mariánské hory č. 126 *15.3.1891      |29.10.1943

Text a foto Herbert Endler,
člen spolku přátel pomníčků a památných míst Jizerských hor Patron.
Prameny:
vlastní archív autora

[ Vložit příspěvek do diskuze ]

---

Příspěvky k článku:

Jméno: Efrem Jindráček
e-mail: efrem@quick.cz
Předmět: Rösslerův hrob

Milí přátelé, nedávno jsem našel na albrechtickém hřbitově v horní části hrob Rudolfa Rösslera; jméno a základní životopisná data odpovídají. Fotky rád zájemcům zašlu. S pozdravem dr. Efrem Jindráček Znojmo

Vzkaz vložen dne 10.6.2009 v 20:47:06 [Odpovědět na příspěvěk]

---