Jizerský sloup již nestojí

Po dobu téměř čtyřiceti let mohli znalci Jizerských hor v lokalitě Na Písčinách chodit k tzv. Jizerskému sloupu. Stál jen pár metrů od soutoku Jizery (Gross Iser) a Bahnitého potoka (Schlammfloss), dvou toků, označovaných v některých mapách a publikacích nesprávně jako Česká a Polská Jizera.

Památka neměla významnou uměleckou hodnotu, jednalo se o prostý dřevěný kůl, pobitý plechovými tabulkami a stříškou. Navštěvovat ji bylo možné až do jara roku 2013, kdy se sloup vlivem ztrouchnivění dřeva definitivně složil k zemi a začal zarůstat jizerskou vegetací. Takto jsem jej na začátku léta toho roku objevil. Odmontoval jsem kovové části, zbytky dřeva ukryl pod strom a vydal se na Klínový vrch.

Na Jizerský sloup jsem na čas zapomněl, až po pár měsících jsem při úklidu objevil uschovaná torza kovových cedulek. To ve mně znovu vzbudilo zájem zjistit, kdo, kdy a proč ten kus dřeva nedaleko pramenišť Jizery umístil. Rozjelo se tedy soukromé pátraní podle útržků textu, které ještě bylo možno na slabém plechu rozluštit. Dal se přečíst název sloupu, cosi o expedici a dvouciferné datum. Další tabulka obsahovala jména vedoucích, přičemž na jednom z předních míst figurovalo jméno Klaban. Stačilo se ponořit do hlubin archivů a internetu a objevit první stopy. Jejich směr vedl – k mému nemalému údivu – do Pardubic!

Je to skutečně tak, jednu z jizerskohorských památek instalovali členové skautského oddílu z Pardubic, města ležícího v nížině, hluboko pod horami, na soutoku Labe a Chrudimky. Jizerský sloup vztyčili v roce 1974 v rámci svého oddílového tábora „Expedice Jizera“. Duchovním otcem a vedoucím expedice byl Jiří Kyb Klaban, dlouholetý skaut a dvojnásobný (1945 a 1968) obnovitel pardubického skautského oddílu.

I v letech, které skautingu nepřály, fungoval oddíl dál jako pionýrský, ovšem stále se skautskou filozofií a s nápadem, aby děti byly ušetřeny ideologické výchovy. V rámci pionýrského oddílu tak nadále „páchali“ skautskou činnost, kterou se rozhodli maskovat pod expediční rámec. Takto se pardubickým skautům podařilo uspořádat řadu táborů v různých lokalitách tehdejšího Československa, zároveň pořádali i zahraniční expedice – s rovery uskutečnili například jednu do Bulharska, do pohoří Pirin.

 

Tábor Expedice Jizera tedy proběhl v normalizačním roce 1974 a jeho skautské pojetí bylo přikryto ekologickými výzkumy. Rok 1974 byl totiž celosvětovým rokem ochrany přírody, kdy v socialistickém Československu vzniklo hnutí Brontosaurus s logem Jiránkovy kresby. Každý člen oddílu si vybral svoji expediční specializaci, kterou na táboře prováděl s úkolem sepsat o tom zprávu do expediční knihy. Pardubičtí táborníci tak mezi sebou měli specialisty na meteorologii, geologii, botaniku, ekologii, mykologii, entomologii, zoologii, pedologii, astronomii, topografii, fotografii, ekonomiku táboření, expediční medicínu, expediční vybavenost, ale také literáty, kteří psali expediční deník. Z družinových deníků později vznikla expediční kniha o 245 stranách.

Jaký byl konkrétní program pardubických skautů, kteří v Jizerských horách tábořili celkem 21 dní? Jizerské hory prochodili včetně řady přírodních rezervací, viděli masožravou rosnatku okrouhlolistou, v Safírovém potoce marně hledali safíry, navštívili úpravnu vody na Souši, zámek ve Frýdlantu, zoologickou a botanickou zahradu v Liberci, vylezli na vrchol Jizery i na triangl na Smrku.

Stany tenkrát natahovali na konstrukci z kulatiny, kterou si musili táborníci pokácet a sami postavit. Raritou bylo zřízení finské přírodní sauny, postavené na konstrukci s dvojitým potahem. Přehradu k ochlazování zřídili skauti na potoce v sousedství sauny. Hledali také pramen Jizery, ale nalezli jen soutok Jizery a Bahnitého potoka. A právě u něho vztyčili Jizerský sloup, ke kterému se o několik let později vrátili, aby jej obnovili a zaměřili jeho přesnou polohu.

Samozřejmě, že jsem se ve svém pátrání neomezil pouze na písemné zdroje, ale rozhodl jsem se pardubické skauty oslovit přímo. Ale ouha, Jiří Kyb Klaban je ročník 1930, moc šancí, že s ním půjde komunikovat prostřednictvím emailu, jsem si nedával. Jak velké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že Kyb je s počítačem možná větší kamarád než já, má vlastní profil na Facebooku, a že na podzim roku 2014 byl jedním z hlavních organizátorů oslav 100 let od počátků skautování na Pardubicku. Zázraky se někdy dějí!

Podařilo se mi kontaktovat nejen jeho, ale také vůdce skautského 4. oddílu Horizont Pardubice Petra Figy Fialu. Oba projevili o spolupráci na obnovení Jizerského sloupu v mokřadech Na Písčinách zájem. Třeba se nám to společnými silami v budoucnu podaří, Jizerský sloup je nejen vzpomínkou na pátrání po pramenech Jizery, ale i připomínkou historie skautingu v zákazových dobách normalizace.

 

Závěrem ještě poznámka – Jizerský sloup by mohl být i připomínkou celoživotního díla Jiřího Kyba Klabana, jehož příběh by vydal na samostatnou publikaci. Navzdory všem různým režimům a událostem ve 20. století prožil celý svůj život šťastně a spokojeně, a navíc se snažil dělat pro okolí prospěšné věci, ať už to bylo vedení skautského oddílu v době, kdy byl skauting přísně zakázaný, obnovování roverské činnosti v době, kdy sotva kdo věděl, co s odrostlými skauty-rovery dělat, nebo založení Skautské univerzity Pardubice v době, kdy stál skauting na křižovatce a probíhaly debaty nad jeho dalším směřováním. Podobně vnímá Jiří Klaban i problémy třetího světa, a proto se rozhodl dávat část svých peněz obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni na pomoc v boji proti chudobě. Takoví lidé si poctu určitě zaslouží, byť k Jizerským horám přímý vztah nemají.

Popisky k fotografiím:

01 – Soutok Jizery (vlevo) a Bahnitého potoka (foto Bohumil Horáček)

02 – Jizerský sloup v devadesátých letech 20. století (foto Herbert Endler)

03 – Po více než třiceti letech se již sloup začal nahýbat (foto Bohumil Horáček)

04 – Uhnilé torzo Jizerského sloupu v létě 2013 (foto Bohumil Horáček)

05 – Jiří Kyb Klaban před rokem 1948 (foto archiv Skautského institutu A. B. Svojsíka)

06 – Jiří Kyb Klaban na Skautfestu v roce 2004 (foto archiv Skautského institutu A. B. Svojsíka)

[ Vložit příspěvek do diskuze ]


Příspěvky k článku:

Doposud nebyl žádný příspěvek vložen.

Výstavy

Pátek 01.01.2016

V roce 2016 nebudeme vystavovat. Proč?

Výstava potrvá do 31.12.2017

{všechny záznamy}

Spolek pořádá

V nejbližší době se nekonají žádné akce.

{všechny záznamy}