O tajemné tabulce pod Ptačími kupami

Dovolte mi, vážení členové Spolku Patron, seznámit vás s „pomníčkovým“ příběhem z podzimu 2014. Činím tak na popud mého jizerskohorského přítele Otokara Simma.

Od doby, co jsem skutečným pánem svého času, toulám se mnohem častěji našimi horami a rád navštěvuji místa či zajímavosti, kde jsem dosud nebyl. V posledních měsících to byla například Tabulka tří přátel pod Ptačími kupami. Po třech marných pokusech ji najít, jsem si loni v létě stáhl z internetu fotku a na místě potom zjistil, že jsem tam už sice dvakrát byl, ale nenapadlo mě prolézt úzkou skalní průrvou. Poté, co jsem tak učinil a protáhl se na zarostlou plošinu skály, měl jsem trojúhelníkovou tabulku jen dva metry před očima. Otevřel se mi i nový pohled na pěknou skalní kupu, kterou Emil Novák kdysi nazval Schattenturm (Stínová věž). Exponoval jsem pár snímků a pak začal mít problémy se sestupem.

Protože jsem o nalezené tabulce nenašel na internetu žádné další informace, dotázal jsem se Romana Karpaše a později i Míly Nevrlého. Míla mi sdělil, že mu o „pseudopomníčku“ kdysi něco napsal Emil Novák, ale že svou kartotéku předal do libereckého okresního archivu. „Když dáš pokyn, tak se tam vypravím,“ psal mi. Poděkoval jsem Mílovi a požádal vždy vstřícného Ronnyho Nováka ml. o znovuzapůjčení dědových Horských kronik, včetně oné červené veleknihy z 80. let minulého století.

Emilovy texty z cest po horách čtu velmi rád, dokonce už po několikáté. Jeho zajímavý sloh, protkaný humorem a radostí z drobností, jeho velmi hodnotné dokumentační poznámky vysoce ocenili i mí přátelé z Horní Lužice a Durynska. Po pár hodinách čtení jsem narazil na kapitolu Ptačí kupy / bronzová tabulka, datováno 16. 7. 1978. Emil píše:

 

Vlevo od turistického chodníku na Ptačí kupy se nachází pozoruhodná skalní skupina. Jednotlivé bloky tvoří jeskyně, úzké průchody a komíny. Vše je zarostlé malými smrčky a přirozeně i borůvčím a brusinčím. Asi půl metru pod vrcholem na severní straně jsme po 10 minutách hledání našli trojúhelníkovou bronzovou tabulku, kterou jeden známý Norberta Laburdy posledně našel a vyfotografoval, a o které mi Norbert vyprávěl. Až sem bylo vše jasné, ale písmena na tabulce zůstávala záhadou. Domnívám se, že se jedná o soukromou věc, tak asi z 20.–30. let…

S největší pravděpodobností jde o úmyslně prohozená a stranově převrácená začáteční písmena tří kumpánů: Elstner Ernst, Peukert Franz a Wildner Alfred! Já jsem před půldruhým desetiletím přivedl tyto tři staré hochy k „pomníčkové vášni“, která se pro ně stala novou životní náplní; všichni hodně přispěli i k renovaci a údržbě pomníčků. Při jejich náklonnosti k romantice si již v ranějším věku tiše a potají zhotovili opodál se nacházející pomníček. A ten tajuplně zakryli. Tři vzájemně do sebe se proplétající kruhy mají symbolizovat jejich přátelství. Za rozhodující odkaz děkuji Josi Ebertovi, mám však za to, že o tom už něco věděl! Ernst Elstner – lyrik, písmák a malíř – zemřel loni na podzim (81 let), Franz Peuker – citlivý fotograf, také už hodně přes sedmdesát, se zcela stáhl do svého soukromí. Jen sedmdesátiletý Alfred Wildner, umělecký zámečník, se ještě velmi zajímá a zabývá se pomníčky. To znamená, že jej stále informuji o novinkách a on často různé památky renovuje.“

Několik dní poté ve Frýdlantu potvrzuje Emilovi Alfred Wildner odhalené tajemství. Pět let nato, kdy už tři jizerskohorští kamarádi nežili, vystoupali Emil Novák s přítelem Ivanem Mouchou a jeho synem znovu k Ptačím kupám, kde odmontovali kvůli opravě Mützelův obrázek a následně i Tabulku tří přátel.

„Našli jsme opět cestu k trojúhelníkové tabulce a zde jsem se musel sakramentsky namáhat, abych překonal těsný komín až k vrcholové plošině a pak vpravo spárou až k destičce. Sníh mi zapadal do všech odkrytých míst v oblečení. Trvalo dost dlouho, než jsem tabulku odmontoval. Alfred Wildner použil solidní mosazné šrouby, které jsem musel přeseknout.

Trojúhelníkovou tabulku jsem pak po I. Mouchovi poslal Frantovi Mrvovi. S adresou, doprovodným textem a skicou tabulky. Tu obdrží Franta ještě dnes a může během zimy v klidu cizelovat.“

Podařilo se mi zjistit, že tím známým Norberta Laburdy (švagra Ronnyho Nováka st., Emilova syna) byl Jindřich Bergmann z Frýdlantu. Právě on náhodně v roce 1971 nebo 1972, patrně jako první, objevil dobře skrytou tabulku a poskytl mi laskavě i fotografii z té doby.

František Mrva mi potvrdil, že na tabulku doplnil monogramy tří přátel a uvedl roky jejich úmrtí, a pak ji opět připevnil na původní místo. Poslal mi též fotografie s patřičnými texty.

Novoměstského pamětníka Bedřicha Preissera jsem se ptal, zda některého z tří mužů osobně znal. „Já ne, zeptej se ale Horsta Moudrého z Frýdlantu,“ zněla jeho odpověď.

Pan Moudrý se stal dalším důležitým článkem při objasňování zajímavé epizody. Se zetěm Alfreda Wildnera, Wilhelmem Rohnem, chodil devět let do stejné třídy. Po Wildnerově smrti vyklidil i jeho byt a některé písemnosti o Jizerských horách poslal Manfredu Rohnovi, který dnes žije u Bodamského jezera.

To jsem obratem mailoval svému „zahraničnímu“ jizerskohorskému příteli Udo Rademacherovi, který mi po několika hodinách zavolal, že s Wildnerovým vnukem, Manfredem Rohnem, mluvil. Díky velkorysosti M. Rohna a jeho sestry, obdržel Udo k dalšímu využití dvě alba fotografií z Jizerských hor z období 60. a 70. let.

Na radu Romana Karpaše jsem nabídl příběh Ferdyšovi Poldovi do Ročenky JJHS. Nato se mi ozval Ota Simm, že má dokonce k dispozici rukopis Ernsta Elstnera, nazvaný Marterln, Kreuze und Gedenksteine im Isergebirge (Kronika pomníčků, křížů a pamětních kamenů v Jizerských horách), a zda bych úryvek o tajuplném trojúhelníku na skále nechtěl do textu doplnit. Neexistuje lepší závěr než autentické vyznání dalšího z trojice oněch mužů.

Pod názvem Poslední obrázek v albu pomníčků E. Elstner píše: „Plaketa z měděného plechu byla Fredem a mnou upevněna na jedné ze skal, na místě jen nám známém. Bude-li přece jen někdy, až my tu už třeba nebudeme, někým objevena, nechť zvěstuje o poutnících a přátelích přírody, kteří svou domovinu a Jizerské hory obzvláště a nade vše milovali. Horám zdar!“

Těšilo mě, jak se malé tajemství postupně rozkrývalo. Ale ještě mnohem větší radost mám z toho, s jakou vstřícností jsem se setkal u milovníků našich hor, jež zmiňuji v tomto textu, když jsem po nich chtěl, aby mi poradili či pomohli. Je to krásný důkaz toho, že i oni milují nadevše svou domovinu a Jizerské hory.

 

Popisky k fotografiím:

01 – Tabulka tří přátel v současném stavu (foto Karel Nádeník)

02 – Až do roku 1984 byla Tabulka tří přátel bez doplněných údajů (foto Jindřich Bergmann, asi 1972)

03 – Vlevo Alfred Wildner, vpravo Ernst Elstner, dva ze tří přátel (foto archiv autora)

04 – Strojopis s informacemi o tabulce a s obrázky (dokumentace Františka Mrvy)

[ Vložit příspěvek do diskuze ]


Příspěvky k článku:

Doposud nebyl žádný příspěvek vložen.

Výstavy

Pátek 01.01.2016

V roce 2016 nebudeme vystavovat. Proč?

Výstava potrvá do 31.12.2017

{všechny záznamy}

Spolek pořádá

V nejbližší době se nekonají žádné akce.

{všechny záznamy}