Tabulový kámen

Tabulový kámen; Tafelstein; Plyta. - výřez z mapy
Vlastně to všechno způsobili manželé Tauscherovi, se kterými jsem konzultoval opravu Streitova obrázku a kteří mi vyřizovali pozdrav od pana Wernera Streita z Kemptenu, který stejně jako kdysi jeho prapředek - novoměstský pekař Streit - vlastní pekařství, jenomže v Kemptenu. Oni se mne mezi řečí zeptali zda nevím něco bližšího o záhadném Tafelsteinu, a protože nebyli prvními lidmi pátrajícími a vyptávajícími se mne na tento kámen na Smrku - řekl jsem si: "Ne, že bych se zrovna nudil - ale pokusím se sehnat co je o něm známo". A vida, přeci jenom se něco nasbíralo. Nemyslím si, že bych přišel s něčím převratným - ale na druhou stranu - ještě jsem od nikoho nečetl takový souhrn údajů, který jsem pro Vás připravil.

Starý průvodce1) z roku 1902 nám na straně 534 dosti podrobně popisuje cestu ze Straßbergu (Ulicko) na vrchol Smrku. Mimo jiné i uvádí, že se jde kolem "Tafelsteinu" s docela dobrým popisem umístění.

V polsky psané publikaci2) je straně 78 uvedeno po heslem "Plyta" toto: "Tafelstein, Plyta. Granitova skalka na pn. Zboczu -> Smreka przy granicy paňstwa powyžej žródel -> Granicznika na wys. ok. 1080 m."

Frýdlantská vlastivěda z roku 19283) se v části, kde jsou popisovány hranice a ploty, zmiňuje na několika místech o "Tafelsteinu" a to vždy v souvislosti s hranicemi na Smrku. Vyjímám několik zmínek:
"Dle popisu hranic ze dne 12. července roku 1628 se na hoře Smrku nacházela "tabule" se znakem a jménem majitele frýdlantského panství včetně letopočtu 1628 - to vše umístěno na mohutném smrku - od něhož hora jméno získala.
U Tabulového kamene "v místech, kde hranice panství pána z Gersdorfu končí a Schaffgotschů začíná", byl objeven hřebík (hřeb) z olova se jménem hraběte Antona Pankraze von Gallas z roku 1669."

Ještě jednu zmínku o "Tafelsteinu" nacházím na straně 150, kde se píše, že: "Přestože je roku 1750 zjištěno, že Tafelstein se jménem hraběte Antona von Gallase z roku 1669 je silně poškozen, byl novými hraničními znaky opatřen teprve v roce 1801. Tyto hraniční znaky byly příkladem pro střídmé provedení hraničníků 19. století.

Tolik tedy několik zmínek z vlastivědy, která toho o hraničním značení obsahuje podstatně více.
F
1801
M
1801
F = Frýdlant; M = Meffersdorf.

Nejvíce však jsem se dozvěděl z knihy4), kterou mi laskavě zapůjčil pan Karel Nádeník z Nového Města pod Smrkem. Na straně 127 je krátká zmínka, ale na straně 130 se lze dočíst podstatné údaje o kameni zvaném "Tafelstein". Volně překládám a cituji:

"Na místě dnešního Tabulového kamene (1066 m) zmiňovaném již v různých průvodcích minulého století, protože je od něho překrásný výhled do Slezska, stával na počátku 17. století na hranicích panství Meffersdorf a Greifenstein mohutný, ostatní stromy daleko převyšující smrk. Na tomto smrku nechal tehdejší majitel panství frýdlantského - slavný vévoda Valdštejnský - ve snaze ukončit vleklé hraniční spory - umístit tabulku s letopočtem 1628. Do stejné tabulky nechal později v roce 1638 vyrýt své iniciály M.G.M. - následný majitel panství Matthias hrabě Clam Gallas. Podle jiné verze se na tomto místě sešla hraniční komise při urovnávání hraničních sporů, která zde na podlouhlém kameni posvačila. Tedy prostřela "tabuli" a mohutný smrk byl nazván Tafelfichte5) - tedy Tabulový smrk.
Nutno přiznat, že první verze se zdá podstatně pravdivější už proto, že je doložena podrobným popisem hranic z roku 1644.
Nicméně v roce 1790 padá mohutný smrk pod náporem vichřice a na jeho místě je zřízen (či vztyčen) kamenný sloup - nazvaný Tabulovým kamenem (Tafelstein), jehož název se zachoval dodnes. Tehdy vztyčený kámen byl z pískovce a stál na svém místě do roku 1874. To se tady tenkráte sešlo několik mladíků z Pruska, kteří si rozdělali oheň. Naneštěstí v bezprostřední blízkosti kamene, který následkem žáru praskl. Náklady vzniklé se stavbou nového kamene museli tito výtečníci uhradit.
Nově zřízený Tabulový kámen - hraničník č. 111 - byl vztyčen ještě téhož roku kameníkem panem Hubem. Doprava kamene na místo vedla přes kótu Kirsch-Aller-Bergel k "Odpočívadlu" (Ruhestein) a odtud přes paseku na místo určení".

Na tomto místě zavírám krásnou knihu plnou zajímavých údajů z roku 1910 a dále se mohu jen pokoušet hádat co se dělo s Tabulovým kamenem po roce 1910...
...jisté je, že stál na místě bývalého hraničního kamene č. 111 - tedy dnešního 64/3, to by mělo identifikaci přesného místa podstatně ulehčit.
...jisté je, že pan Methner (jeho adresu mám k dispozici) nachází před několika lety tříhranný kámen, označený zelenou barvou (snad bývalé tur. značení)?!
...jisté je, že spousta lidí již obrátila snad každý kámen na místě, kde se domnívali, že záhadný Tabulový kámen stál.
Osobně se domnívám, že Tabulový kámen (pokud se dožil konce II. světové války) nepřežil roky následující. Třeba padl při tehdy běžném shazování a ničení pomníků a různých památek, třeba padl při úpravách hraničního průseku, třeba tam ještě někde leží a čeká až jej něčí šťastná ruka nadzvedne?!

P.S. Tak už se těším, kdo mne první pozve na pátrání po záhadném Tafelsteinu...

Text Herbert Endler,
člen spolku přátel pomníčků a památných míst Jizerských hor Patron.
Prameny:
1) Führer durch das Jeschken- und Isergebirge, Theile des Lausitzer und Mittelgebirges, durch Reichenberg und Umgebung. Von Franz Hübler, k.k. Professor. 1902.
2) Slownik geografii turystycznej Sudetów, Góry Izerskie, 1989.
3) Heimatkunde des Bezirkes Friedland in Böhmen, Allgemeiner Teil II.; 3. Heft
4) Festschrift zum Heimatsfeste Neustadt a.d. Tafelfichte, 1910.
5) Hora Smrk údajně dostala své jméno podle tohoto "Tabulového smrku" - Tafelfichte.


[ Vložit příspěvek do diskuze ]


Příspěvky k článku:

Jméno: Karel Jeřábek
e-mail: jerabek.nm@tiscali.cz
Předmět: Umístění Tabulového kamen

Zdravím, při zkoumání přesné polohy tabulového kamene jsem zjistil na serveru Mapy 1188, že na úrovni zobrazení katastrální mapy je na místé původního hraničního kamene č.111 uveden i současný hraniční kámen č. 64/4. Zajímalo by mě z jakých podkladů jse vycházel pro tvrzení, že je jisté že se Tabulový kámen nacházel na místě současného hraničního kamene č. 64/3 tedy o nějakých 50 - 80 m jižněji. Jde o to, že připravujeme s K. Nádeníkem umístění pamětní desky v místě Tabulového kamene.

Vzkaz vložen dne 4.3.2008 v 10:48:13 [Odpovědět na příspěvěk]

Jméno: Prescher
e-mail: a.prescher@hotmail.de
Předmět: Andreas

Der Tefelstein markierte auf 1072m Höhe den höchsten Punkt der Oberlausitz. Im Tal unter dem Heufuder liegt der südöstlichste Ort unserer Heimat, Bad Schwarzbach. Bei Friedeberg verlässt die Grenze zwischen der Oberlausitz und Schlesien den Queis in südlicher Richtung und verläuft flussaufwärts am Schwarzwasser. Am Ortsende von Bad Schwarzbach übernimmt das Grenzwasser den Grenzverlauf, bis zu seiner Quelle, wo der Tafelstein stand. Der Tafelstein markierte die Grenzen dreier Herrschaften: Friedland in Böhmen, Meffersdorf in der Oberlausitz und Schreiberhau in Schlesien. Da die Oberlausitz 1635 zu Sachsen und Schlesien 1742 zu Preußen kamen und Böhmen zu den Habsburgern gehörte, markierte der Stein in den Zeit von 1742 bis 1815 das Dreiländereck von Sachsen, Preußen und Österreich. Mit dem Wiener Kongreß verlor Sachsen den östlichen teil der Oberlausitz an Preußen. Es folgte die verwaltungsmäßige Angliederung an den niederschlesischen Regierungsbezirk Liegnitz. Die Grenze zwischen Schlesien und der Oberlausitz verlor ihre Bedeutung, gleichsam der Tafelstein. 1945 fiel das gesamte Oberlausitzer Gebiet östlich der Neiße an Polen. Trotz aller politischen Veränderungen bleibt der Tafelstein der geographisch höchste Punkt der Oberlausitz.

Vzkaz vložen dne 28.1.2008 v 17:29:25 [Odpovědět na příspěvěk]

Výstavy

Pátek 01.01.2016

V roce 2016 nebudeme vystavovat. Proč?

Výstava potrvá do 31.12.2017

{všechny záznamy}

Spolek pořádá

V nejbližší době se nekonají žádné akce.

{všechny záznamy}