Spolek Patron

Památky v okolí obce Višňová – 2. díl

V prvním díle článku jsme opustili obec Višňová v její místní části Andělka, a to u kříže, který stojí na úpatí Větrného vrchu. Do Andělky se vracíme i na začátku druhého dílu, konkrétně na její severovýchodní okraj, kde u silnice na Filipovku objevíme jednu geografickou zajímavost. Jedná se o průsečík 15. poledníku východní délky a 51. rovnoběžky severní šířky. Průsečík leží v místě bývalého hospodářství Angličana Williama Stonea, který se narodil v Anglii ve městě Funtington, které leží poblíž 51. rovnoběžky. Hrobka rodiny Stone se nachází v Andělce na hřbitově.

Jsme-li v Andělce, můžeme odtud zajít i do nedaleké osady Ves. Ačkoliv nespadá pod Višňovou, ale pod Černousy, tamní památník obětem I. světové války stojí za návštěvu. Fotografie původního památníku se žel nedochovala, a tak památka byla obnovena ve zcela nové podobě[1].

Vraťme se ke konci našeho pomyslného putování zpět ke kostelu ve Višňové, kde jsme ho v prvním dílu začali. Na hřbitově, který kostel obklopuje, najdeme tzv. Hrob námořníka. V roce 2014 byl náhrobek restaurován a podle staré fotografie byl doplněn vytesaným medailonem s plachetnicí, který byl brzy odpáčen a ukraden. Nyní se znovu chystá jeho obnova ve formě odlitku. Text na náhrobku je v podstatě životopisem:

„Zde nalezl vytoužený odpočinek ctěný a vážený mistr Johann Gottfried Schröder, bývalý mlynářský mistr a svobodný domkář v Neugersdorfu[2]. Narodil se 1. března 1754. Jeho otcem byl Friedrich, sedlák z Lichtenbergu[3] a matkou Anna Maria, rozená Burkhartová z Reichenau[4]. Vyučil se mlynářskému řemeslu a šel pak do světa, aby se zdokonalil. Procestoval Německo, Prusko, Polsko a Holandsko. Zde vstoupil do služeb Holandsko-východoindické plavební společnosti a sloužil jí od roku 1775 do 1784 v Guiney, Kapském městě, Mozambiku, na Madagaskaru, Cejlonu, v Madrasu, Bengálsku, na Sumatře a na Borneu. Unaven životem mezi těmito pohanskými národy zatoužil opět po vlasti a v roce 1785 se vrátil zpět domů. V Lichtenbergu koupil v roce 1785 větrný mlýn a oženil se s Annou Rosinou Niederleinovou, s níž žil šťastných deset let. Zemřela roku 1798 bezdětná. Podruhé se oženil s Annou z Türchau[5] a zemřel ve víře v Ježíše Krista dne 3. června 1825 ve věku 71 let, tři měsíce a dva dny.“

Na úplný závěr se přesuneme z Višňové do Vísky, kde si místní hýčkají strom zvaný Dub ochránce. Jeho příběh je známý – při ničivé povodni v roce 2010 zachránil před zbořením hned několik domů, na jejichž střechách se zdržovali lidé čekající na evakuaci. Svým vlastním kmenem zachytil jiné demolující kmeny a kameny. Dub se poté stal vítězem republikové soutěže Strom roku.

Popisky k fotografiím:

01 – Průsečík 15. poledníku východní délky a 51. rovnoběžky severní šířky v Andělce

02 – Hrobka rodiny Stone na hřbitově v Andělce

03 – Dubu ochránce si ve Vísce považují

04 – Hrob Johanna Gottfrieda Schrödera ve Višňové byl několikrát poničen

05 – Práce na medailonu námořníkova náhrobku

06 – Památník obětí I. světové války v osadě Ves

[1] Snaha obnovovat památky padlých v jakýchkoliv válkách je jistě záslužná a chvályhodná. Škoda jen, že ne vždy jde o opravu odbornou a kvalitní. Pomník padlých ve Vsi je toho bohužel špatným příkladem. Hloupé chyby v německém textu způsobují, že obnova je v tomto případě spíš ostudná než chvályhodná. (pozn. red.)

[2] Dnešní Wyszków poblíž Wigancic v Polsku.

[3] Nynější Jasna Góra v Polsku poblíž českého Horního Vítkova.

[4] Dnes polská Bogatynia.

[5] Nyní Turoszów.