T.O. WESTMAN Jablonec n.N.

Na jabloneckém učilišti Bižuterie se na jaře v roce 1963 dali dohromady Unkas - Petr Routner (šerif), Wogan - Josef Hodík. Mýval - Jiří Elda Palme a Sova - Ivo Krpata. Po půl roce přišli ještě Dědek - Petr Janeček a Benja - Jiří Tomíček. Svůj první camp našli v Hromovém údolí na Červeném potoce. Rok nato se zúčastnili velkého potlachu T.O. Tennesee na Souši, kde Unkas s Woganem slavili velký úspěch, když získali první místa za sólo a falešný zpěv a druhé místo za sborový zpěv. Poblíž Westmanu vznikla nová osada T.O. Lišáci a pod Blatným rybníkem T.O. Zavátá stopa (Taxon a Abdul), se kterými osadníci navázali přátelství. V témže roce (1964) se však přestěhovali na nové místo, které jím nabídl lesník pan Janoušek. Tam zůstali dodnes. V Údolí jelenů na horním toku Červeného potoka, tak svůj kout pojmenovali, vztyčili v roce 1965 svůj totem, který vydržel do roku 1990. Inspirovali se Setonem (Dva divoši) a na campu žili indiánským stylem. Tee pee si ušili z autoplachty, a tak každý víkend na svůj camp vláčeli 50 kg náklad. Později je na osadním campu postavena nocležna přezdívaná "kurník". V tomto málo navštěvovaném koutu měli i volejbalové hřiště, na potoce sérii hrází a často zde trávili prázdniny. Od roku 1966 pořádali na Westmanu pravidelné potlachy a na vítání jara jezdili do Bohdánkova k panu Jarešovi. Někteří osadníci také založili big-beatovou kapelu The Royters a vystupovali na příležitostných tancovačkách. Na soutoku Červeného a Blatenského potoka se zúčastnily mnoha potlachů spřátelené osady Sever z Bonasky. Vandrují stále a scházejí se několikrát do roka na osadním campu, kde nikdy nechybí kytara a zpěv.


ČERNÁ HORA

Dívej se mlčky z ty hory vysoký
až na dno Země dohlédneš
v dálce uvidíš dým z ohňů trapperů
který pověsil se k obloze
uvidíš lesy nic než lesy
a sem tam nějakou tu vykácenou stráň

Ty lesy jsou tvým domovem
vždy sem se vracíš nejradši

Slunce ať přiblíží se
a chystá se skrýt
ty sejdi dolů a rozmnož oblohu
o ještě jednu nit

Benja - Jiří Tomíček ( 1957)

Text a foto Herbert Endler,
člen spolku přátel pomníčků a památných míst Jizerských hor Patron.

[ Vložit příspěvek do diskuze ]

---

Příspěvky k článku:

Jméno: Blanka Janíková
e-mail: Blanka.Janik@seznam.cz
Předmět: T.O.Westman

Ano, ano, jsem sice ročník 65, ale do Jizerek jezdím od svých 3 let na soukromou chatu poblíž Prezidentské chaty. A tak při svých courech po lesích narazila jsem i já někdy v roce 76 na tento, tehdy naprosto schovaný a krásná camp u Červeného potoka.Byl ještě tehdy tak schovaný, že se mi ho občas nepodařilo bez potíží najít. Pamatuji si na vysokánský totem, znak lesní moudrosti s dvojitým W uprostřed,myslím na modrém podkladě, úžasná "křesla kol ohniště i onen kurník, kam jsme se s kamarádkou schovali při letní přepršce, kůlničku s nářadím, ešusem i lžící a mnoho jiných artefaktů. Byl to nádherný kout s krásnou atmosférou, a v době kdy já ho objevila a občas navštívila ve věku, kdy se člověk utváří, a kdy jsem hlatala Setona, Maye a jinou podobnou literaturu a toužila na Červeném potoce založit vlastní indiánskou osadu (ale to jsem o Westmenech netušila), to bylo něco neuvěřitelného a nádherného. Snad bych nalezla i nějakou tu neumělou a tmavou fotku z příšeří lesa, který tam tehdy byl, nebo 8mm film, kdy mne můj tatínek- skaut točil na meandrech(tehdy ještě MEANDRECH!!!) Červenbého potoka... A pak přijely buldozery a bagry, potokj z důlvodu přehrady narovnaly. les zničily, v blízkosti campu vyjezdily širokou nesmyslnou cestu.... Plakat by se chtělo!!! O to víc jsem po mnoha letech byla nadšena, když jsem i se svým už synem objevila ono místo občas obývané s měděnou památeční cedulkou na kameni. Ale stejně... do pláče je mi vždycky, když si vzpomenu na ta krásná místa, a to nemluvím o údolí Kamenice....S pozdravem Blanka Janíková

Vzkaz vložen dne 11.2.2009 v 20:26:34 [Odpovědět na příspěvěk]

---