Spolek Patron

Vražda Felixe Wildnera

Lístek zaslaný Gustavem Ginzelem panu Emilu Novákovi koncem ledna roku 1986 oživil dávno zapomenutý příběh vraždy v Jizerských horách, kterým se pan Novák začal ihned blíže zaobírat.
Nejprve doslovný překlad sdělení: "Milý Emile! Podél Hraniční cesty pokáceli dřevorubci stromy. Na jednom z nich se nacházel pěkný dřevěný kříž, který si ponechali. Je na něm vyřezáno: "F.W., F.H. 1.10.1945". To jsou ti dva dřevorubci z Řasnice co jim sebrali ruksak s jídlem. Bylo by dobře zjistit, jestli bylo 1.10.45 v pondělí, protože to si vždycky donášeli zásoby na celý týden. Gustav."
Z této zprávičky i z informací pana Josefa Fikla (v roce 1986 již 74-letého), který pracoval od léta 1945 jako dřevorubec, tedy vyplynulo, že jsme celých 40 let nevěděli nic o tomto "pravém" dřevorubeckém pomníčku! Pokusme se krátce o rekonstrukci tehdejší události...
...Felix Wildner, narozený v Horní Řasnici, tehdy asi osmatřicetiletý byl na podzim roku 1945 spolu s dalšími Němci zaměstnán jako dřevorubec. Pracovali v malých skupinkách v polesí Malá Jizerka a Zadní studánka. Domů se vracívali většinou v pátek a v neděli večer, nebo v pondělí se vydávali se zásobami zpátky za prací. V pondělí, dne 1.10.1945, se Felix Wildner se svým kolegou F.H. (jméno se nepodařilo zjistit) nacházeli blízko svého pracoviště u Hraniční cesty, když byli přepadeni skupinou ozbrojených mužů (snad prý to byli Poláci nebo Vlasovci, kteří tenkrát přepadali a loupili v lesích - kdo ví), kteří jim chtěli sebrat zásoby. Wildnerův kolega vzal nohy na ramena - lupiči ho nechali klidně utéci - a snad by se ani Wildnerovi nic nestalo, kdyby nezačal volat o pomoc. Lupiči, kteří sami stále žili v napětí a strachu jej na místě umlátili, stáhli mu boty, pobrali veškeré jeho zásoby a mrtvolu zahrabali do roští.
Wildnerův kolega mezitím dorazil na Jizerku, kde vše vypověděl a s pomocí vyrazil hned zpět. Když dorazili na místo přepadení s kolegy a lesnickým personálem nedalo jim mnoho práce nalézt mrtvolu ledabyle zakrytou roštím. Nejprve převezli tělo na Jizerku a později do Bílého Potoka, kde jej umístili v márnici a pak prý bylo bez dlouhého meškání zahrabáno do země. Ze strany úřadů byl vydán pokyn, aby se o této události moc nemluvilo a spíše se doporučovalo hovořit o sebevraždě Felixe Wildnera. Kříž na místě vraždy tehdy umístil Wildnerův kolega.
Z dalšího pátrání Emila Nováka se chci ještě zmínit, že hledal záznam v matrice úmrtí v Hejnicích, kde se skladují i záznamy z Bílého Potoka. Kupodivu nenalezl ani zmínku o smrti Felixe Wildnera dne 1.10.1945...
Z vlastních poznatků o tomto případu mohu po dotazech u pana Jecha z Hejnic, který se to dozvěděl od bývalého policisty - dodat - cituji: "...vzpomínám z té doby na několik příhod. Někdy na podzim 1945, ale spíše na jaře 1946 šla skupina lesních dělníků - Němců - na práci ze Smědavy směrem k Jizerce. Na cestě je potkalo několik ozbrojených Poláků a brali jim jídlo, které Němci nesli s sebou. Jeden z nich nechtěl jídlo vydat a Polák ho zastřelil."
Pan Jech k tomu dodává: "Všichni aktéři vyšetřování jsou již po smrti."