Wildnerův pomníček

Liberecké noviny, dne 13.2. 1886
Bílý Potok, 10. února. (Neštěstí.)
"Stává se sice občas, že při kácení, opracovávání a svážení kmenů dojde v místních hraběcích lesích k úrazu s následkem smrti, ale vzhledem k rozsáhlosti lesů jsou to spíše případy ojedinělé. Svoji úlohu zde sehrává i to, že dřevorubci svoji práci mistrně ovládají - vždyť jsou k ní vlastně vedeni od mládí. Případ jako je ten dnešní, a který svojí povahou připomíná spíše lavinové nebezpečí v Alpách - se v našich horách ještě nikdy nestal. Dnes ráno stoupalo několik mužů (dřevorubců) náročným terénem z údolí Černého potoka vzhůru směrem k Frýdlantskému cimbuří za prací. V oblasti tzv. "Nosu" byli znenadání zasypáni sněhovou lavinou a jen jejich duchapřítomnosti lze přičíst fakt, že nedošlo k ještě většímu počtu obětí. Při vyprošťování se ze sněhových mas však zjistili, že jeden z nich, Ferdinand Wildner byl natolik těžce zraněn, že na místě svým zraněním podlehl a ze sněhu byl vyproštěn již mrtev." Potud tedy dobový tisk.

A čas mezitím ubíhal...
...v ročence německého horského spolku píše roku 1925 p. Leubner zcela lakonicky: "Dne 10. února 1886 byl nedaleko vodopádu na Černém potoce zasypán sněhovou lavinou pětadvacetiletý Ferdinand Wildner z Bílého Potoka čp. 29. Na místě neštěstí byl do skály vysekán kříž."
...když se po roce 1945 pan Emil Novák s přáteli pustili do vyhledávání a oprav pomníčků Jizerských hor měli k dispozici jen Leubnerův údaj - jenže kdo zná oblast jíž se tento odkaz týká, dokáže si představit jak je rozsáhlá a navíc v terénu víc než náročném a nepřehledném. Poradit nedokázali ani místní starousedlíci, ani Němci vystěhovaní po válce, se kterými si Emil Novák dopisoval a o radu žádal; poradit neuměl ani hajný Raaz, jenž obhospodařoval po desetiletí tento revír; a nakonec když Emilu Novákovi napsal pan Oswald Moc dne 7.10. 1964, že balvan s vytesaným křížem byl rozbit při stavbě Kozí stezky - ustaly snahy o nalezení památky na Wildnerovu smrt pod lavinou úplně.
...teprve v říjnu 1977 dostala celá záležitost jiné obrátky. Lesní technik, pan Otokar Vaněk z Bílého Potoka viděl tento křížek prý před lety. Když ho chtěl později ukázat svému příbuznému - již ho nedokázal najít! Úplně stejně se dařilo i Jožkovi Čihulovi - kdysi křížek viděl a když k němu chtěl přivést přátele - již jej nedokázal znovu nalézt! Tyto zprávy získal Emil Novák od p. Gustava Ginzela a utvrdili ho v přesvědčení, že křížek musí existovat!

Následují další pátrací akce Emila Nováka, další vyptávání u p. Vaňka až nakonec...
Wildnerův pomníček (foto Herbert Endler) ...nakonec dne 14. října 1977 nachází, zhruba 250m nad vodopádem Černého potoka a mezi 40-50m od SZ úpatí skály Zevlouna, Emil Novák vytesaný kříž spíše ve tvaru znaménka "+" ve skále - v jakési úžlabině, asi 40-50cm nad zemí! Pocit radosti nad nalezeným křížkem na místě smrti Ferdinanda Wildnera byl obrovský - jak se lze dočíst v pozůstalosti Emila Nováka, který si tenkrát zapsal: "Konečně jsem našel tento dlouho hledaný křížek! Na jednu stranu je má radost obrovská, na druhé straně je mi však téměř líto, že jsem vyluštil asi jednu z posledních hádanek našich Jizerských hor".
Na místě samém pak Emil Novák založil pamětní knížečku s česko-německým popisem události a prosbou o ochraňování a opravování památných míst Jizerských hor. Knížečka neměla dlouho vydržet a plnit svůj účel - již v polovině května 1978 ji přinesli Emilovi domů p. Machovič s p. Mayerem, kteří mu vysvětlili, že by docházelo k narušování pravidel v přírodní rezervaci vlivem velkého počtu návštěvníků hledajících pomníček F. Wildnera. Jistě jednali správně. Neodpustím si ale poznámku, kterou si Emil Novák zapsal v listopadu roku 1985:
"Konstatuji, že v uplynulých letech navštívilo tato místa (v přírodní rezervaci u pomníčku Ferdinanda Wildnera - pozn. autora) daleko více lidí než kdy předtím. Vznikly tu doslova úplně nové stezky vyšlapané horolezci, turisty a návštěvníky vůbec - a to i bez toho, že by tam ta knížečka bývala zůstala." Měl také pravdu!

Až budete hledat (tak jako já poprvé dne 21. července 1979) památku smrti 25-ti letého Ferdinanda Wildnera, svobodného dřevorubce z Bílého Potoka čp. 29, který zahynul dne 10. února 1886, chovejte se prosím k okolní přírodě ohleduplně - je to jedno z posledních nádherných romantických míst Jizerských hor.

Text a foto Herbert Endler,
člen spolku přátel pomníčků a památných míst Jizerských hor Patron.

[ Vložit příspěvek do diskuze ]


Příspěvky k článku:

Doposud nebyl žádný příspěvek vložen.

Výstavy

Pátek 01.01.2016

V roce 2016 nebudeme vystavovat. Proč?

Výstava potrvá do 31.12.2017

{všechny záznamy}

Spolek pořádá

V nejbližší době se nekonají žádné akce.

{všechny záznamy}