Zabitý mládenec

Mnoho času uplynulo od dob, kdy nebylo radno chodit horami člověku samotnému, bezbrannému. Kromě lidí dobrých se tam pohybovali i lidé zlí, kteří do hor a jizerských lesů vycházeli se zcela jiným úmyslem, než tenkrát kovářský učeň Toník Neumann z Hejnic vůbec tušil...

...narodil se 16.11. roku 1809 ve starobylé kovárně svého dědečka, Gottfrieda Mäussela, v Hejnicích čp. 134, kde rovněž vyrůstal a trávil všechen svůj volný čas. Donekonečna pozoroval dědečka jak vyměňuje koním podkovy, jak si dokáže poradit s koňmi, aby klidně postáli a děda - ten byl na svého vnuka jaksepatří hrdý. Nebylo proto žádným tajemstvím, že největším přáním kovářského mistra z Hejnic bylo předat jednou všechno co se kdy naučil - právě svému vnukovi. Toník se tak postupně, jakoby sám od sebe a nenásilně připravoval na své budoucí povolání. Tenkrát, v těchto šťastných dnech mládí, ještě nikdo nemohl tušit jaké nitky spřádá osud tomuto chlapci.
V roce 1824 nastupuje Toník do učení do dílny u dědečka, který však náhle umírá a Toník je nucen nastoupit do nejbližší známé kovářské dílny, která je až v Liberci - na Šibeničním vrchu, odkud se vracívá domů vždy na sobotu a neděli. Nikdo asi již nezjistí, co jej přivedlo k rozhodnutí navštívit své rodiče výjimečně v pondělí, dne 18.7.1825. Tenkrát chlapec po práci spěchal přes hory směrem na Mníšek a Oldřichov v Hájích. Trochu se již šeřilo, když došel do sedla Hemmrichu a vydal se rychlejší chůzí Starou Poutní cestou do Hejnic...
...jak by jen mohl tušit, že se stranou od cesty, v místě, kterým musí projít, skrývá smrt. Smrt v podobě zlého člověka, který jej nechal přejít, aby mu pak zezadu přehodil kolem krku provaz se smyčkou. Kovářský učeň, Anton Neumann, přestože byl nejprve překvapen nenadálým útokem se začal přirozeně bránit. Byl mladý, mrštný, a proto vrah bere u cesty ležící kámen, kterým několikrát udeří chlapce do temene hlavy. S roztříštěnou hlavou se Anton Neumann hroutí k zemi, vrah svoji oběť odtahuje na okraj cesty a prohledává její kapsy. Nachází několik krejcarů, které dostal chlapec na cestu od svého mistra, a s těmi mizí - aby nebyl nikdy dopaden.
Na druhý den nalézají tělo zavražděného Antona Neumanna děti z Raspenavy, které se sem vydaly sbírat maliny. Chlapcovo tělo je převezeno do jeho rodiště, kde se ve čtvrtek dne 21. července 1825 koná na starém hejnickém hřbitově pohřeb. Skončil jeden mladý život, nebylo naplněno přání dobrých lidí.

Navštívil jsem toto místo naposledy 14.4.98 - byl to jeden z mála pěkných letošních dnů. Ve vzduchu, v bučinách, břízkách i modřínech je skryto jaro, které jen čeká na první teplý deštík, aby naplno dalo rozvinout svěží zeleni jarních listů stromů.
Zabitý mládenec (z archivu Herberta Endlera) Stojí tam dodnes na okraji Staré poutní cesty - kamenný pomníček připomínající onu tragickou událost. Dodnes se zachoval i jeho vžitý název "U zabitého mládence". Dodnes se o něj - jako i o ostatní pomníčky v horách staráme. Tady, kousek od místa, kde dnes křižuje Starou poutní cestu železniční trať a kudy v minulosti prošly desetitisíce poutníků do Hejnic, je ono místo, kde muži snímali své klobouky a ženy si cípem šátku otíraly oči, děti se podvědomě tiskly ke svým rodičům a naslouchaly vyprávění o Zabitém mládenci...
...ponechme poutníky odříkat svoji modlitbu a pokud sami někdy půjdete kolem - vzpomeňte si na Toníka Neumanna, který měl své sny a přání tak jako každý z nás, ale nestihl je za těch 15 let, 8 měsíců a 2 dny svého života naplnit.


Text Herbert Endler,
člen spolku přátel pomníčků a památných míst Jizerských hor Patron.
Prameny:
Ročenky Německého horského spolku
Nevrlý,M.:"Kniha o Jizerských horách"
PATRON, informace přátel pomníčků a památek Jiz. hor
vlastní archív autora


[ Vložit příspěvek do diskuze ]


Příspěvky k článku:

Doposud nebyl žádný příspěvek vložen.

Výstavy

Pátek 01.01.2016

V roce 2016 nebudeme vystavovat. Proč?

Výstava potrvá do 31.12.2017

{všechny záznamy}

Spolek pořádá

V nejbližší době se nekonají žádné akce.

{všechny záznamy}