Maiwaldova smrt

U mostu pod vodopádem v rokli Velkého Štolpichu zemřel pod saněmi 2. února 1930 Gustav Maiwald z Ferdinandova. Na stromě visí dodnes tabulka s nápisem:

Gustav Maiwald
*1900   |1930

...říká ve své "Knize" Miloslav Nevrlý - a má pravdu.

Pozadu nezůstaly ani dobové Liberecké noviny, které dne 6.2.1930 pod titulkem "Usmrcen při svážení dřeva" sdělují, že:
"Třicetiletý tovární dělník Gustav Maiwald z Ferdinandova, byl v neděli při svážení dřeva stržen pod své plně naložené saně, kde nalezl okamžitou smrt. Zanechává truchlící vdovu a dvě nezaopatřené děti".
Tolik citát z novin, téměř stejný text přinesly i Frýdlantské noviny 5.2.1930 na straně 5.

Musím se přiznat, že chodívám rád (i několikrát za rok) po trase Hejnice - Ořešník - vodopád Štolpichu - (zastavím se u smrti Gustava Maiwalda) - Ferdinandov - Hejnice. Tahle trasa vám nabídne snad všechny krásy našich hor. Samotný pohled z Hejnic na hradbu Jizerských hor je úchvatný, jdete jim vstříc po horských polích, vcházíte do smíšeného lesa, který přechází ve staleté bučiny, cesta stoupá mezi žulovými skalami, otevírají se výhledy na Smrk, na frýdlantsko, docházíte na hřeben - a jste v jiném světě. Mohutné buky (někdy již jen torza), žulové skály, které při troše fantazie vyvolávají nejrůznější představy - a božský klid. Koruny stromů šumí nad hlavou, zleva šumí Štolpišský vodopád a tady odbočíte vpravo na skalní vrchol Ořešníku. Překonáváte závrať na schůdkách vytesaných do vrcholové skály, přidržujete se kovového zábradlíčka (pozor, vlevo asi metr chybí) - a najednou poslední krok, skalní vrchol a...
...a výhled, který pokaždé nadchne a nutí zhluboka dýchat. Krása, zážitek, který nechci a nedovedu popsat. Po chvíli jdete zpátky po hřebínku až do míst, kde jste na něho vyšli z Hejnic - a pak dál k vodopádu Štolpichu. Kdo se v přírodě dovede dívat - přijde si na své. Od vodopádu dolů, u mostu kousek vlevo k pomníčku G. Maiwalda, zpátky a stále dolů - Ferdinandov - Hejnice. Pokaždé se zastavím v hejnickém kostele - chrámu Navštívení Panny Marie - a vám bych to také chtěl poradit. Je to nevšední zážitek - nádherné zakončení celodenního putování horami.

Text a foto Herbert Endler,
člen spolku přátel pomníčků a památných míst Jizerských hor Patron.
Prameny:
Nevrlý,M.:"Kniha o Jizerských horách"
"Reichenberger Zeitung" 1930
"Friedländer Zeitung" 1930
vlastní archív autora

[ Vložit příspěvek do diskuze ]

---

Příspěvky k článku:

Doposud nebyl žádný příspěvek vložen.

---