Osidlování Jizerek

Za dávných časů

O prehistorickém osídlení našeho kraje je známo jen velice málo. Lidé v pravěku neměli nmoho důvodů vystupovat do vyse polozenych oblasti, protoze jim niziny poskytovaly dostatecnou moznost obzivy. Z oblasti kolem hor je znamo naleziste Pohanske kameny. Zde byly nalezeny ulomky kamennych sekyr a predmetu. Stari nalezu je datovano asi do obdobi 3000 let pred nasim letopoctem. S misty pobytu techto pohanskych kmenu je zaznamenan i vyskyt kamennych mis (vyskytuji se na mnoha mistech Jizerskych hor). Jeste v minulem stoleti se lide snazili prokazat jejich umely puvod. Tato udajna obetiste jsou ale prirodniho puvodu, jak se v pozdejsi dobe podarilo geologum dokazat. Pohanske kameny jsou zajimave tim, ze prave na nich v roce 1895 nemecky prirodovedec von Virchow dokazal jejich prirodni puvod. Tyto hrnce vznikly pusobenim vetru a vody. Dalsi nalezy pochazeji z Bileho Potoka, kde byly nalezeny ulomky nastroju z mladsi doby kamenne a keramika z doby bronzove (kultura luzicka). Primo v arealu hor je zname jen jedno naleziste. Je to jeden ze skalnatych vrcholu Vlasskeho hrebene, Hruskove skaly (999 m n.m.). O vyznamu nalezenych ulomku nastroju z pozdni doby kamenne je spatne mozno delat zavery. Nastroje zde mozna zanechali prospektori, kteri v horach patrali po drahych kamenech. Asi nejvyznamejsim prehistorickym sidlistem byl Chlum, znelcova kupa mezi Raspenavou a Ludvikovem. Zdejsi obyvatele tu zanechali bronzove a zelezne sekyry a mohutne opevneni. Dalsi nalezy patri az do rimske doby. Mince svedci o tom, ze nasemu kraji se obchodnici nevyhybali. V tomto obdobi zde byli Keltove a po nich Germani. Stredovek: Po Keltech a Germanech nas kraj osidlili Slovane. Severni cast za Jizerskymi horami Luzicti Srbove. Jizni cast hor osidlili ceske kmeny, ktere hradbu hor neprekrocily. Ale po tomto slovanskem osidleni se nam do dnesni doby zachovaly jen mistni nazvy jako üasnice, Smeda, Cernousy. Severni cast nasi oblasti byla zaclenena do Zahvozdu. Puvodni osidleni bylo luzicko - srbske. Jizni cast hor patrila k Cecham. Vlastniky cele oblasti byli Bibrstejnove. Puvodni ceske vlastnictvi Zitavy konci roku 1360 a Zitava se stava soucasti Horni Luzice. Cecham zbylo Frydlantsko, prestoze jeste nalezelo k misenske diecezi. Jako prvni se rozviji hrad Frydlant. Mesto, ktere vznika kolem se stava centrem soukenictvi. Pozdeji se objevuji i dalsi remesla. Cechy vznikaji prubezne od 15. stoleti. Dalsi osidleni se rozviji v okoli toku ricky Smede. Puvodne slovanske nazvy zanikaji s pronikanim nemeckeho obyvatelstva. Od doby poslednich Premyslovcu se rozviji nemecka kolonizace. Z ruznych casti sem pronikaji obyvatele, kteri zakladaji vesnice, velmi se lisici od luzicko - srbskych. Toto planovite zakladani posouva hranici osidleni az na severni upati Jizerskych hor. Puvodni obyvatele, Luzicti Srbove, jsou postupne vytlacovani. V 15. stoleti dokonce Bibstejnove zakazuji psat do krestnich listu luzickosrbskou narodnost a nahrazuji ji narodnosti nemeckou.

Rozvoj sklářství

Další osídlování a posunování osídlení dale do hor ma na svedomi rozvoj sklarstvi. Drevo v nizine pomalu prestavalo byt dostupne, a proto se nove vznikajici sklarny zacaly posouvat dale do hor. uplne prvni sklarna, pominu-li Sklenarice v oblasti Vysokeho nad Jizerou, ktera byla zalozena jiz ve 13. nebo 14. stoleti, byla zalozena ve Msene nad Nisou v roce 1548. Zalozil ji slavny sklar Wander. V roce 1615 ji ziskala rodina Sireru z Waldheimu, kteri prisli z okoli Ceske Kamenice. Z teto oblasti take pochazela rodina Riedelu, sklaru, kteri o nekolik stoleti pozdeji ovladli temer celou produkci jizerskohorskeho skla. Dalsi sklarnou se stala v roce 1558 sklarna v obci pod Cernou Studnici, dnes se jmenujici Hut. Roku 1598 vznika sklarna v Bedrichove, ale jiz s mene rozsahlymi pravy na tezbu dreva, nez prvni jizerske sklarny. Tato hut menila majitele, az se jejimi vlastniky stali v roce 1769 Riedelove. Ale za 38 let byla prodana majiteli panstvi a zbourana. Dalsi hute vznikaji az v 18. a 19. stoleti. Tyto hute zakladaji, nebo pozdeji kupuji, sklari Riedelove. Z nich nejstarsi a nejvyznamnejsi je hut v Josefove Dolu. Puvodni majitele Zenkerove, sidlici na Kralovce, ji pozdeji prodali sklari Kittelovi. Predelem v historii je rok 1753, kdy ji od nej prebira do najmu Jan Leopold Riedel. Prvni sklarna skutecne uprostred hor byla hut pri Blatnem potoce. Byla postavena v roce 1758 sklarem Weberem, ale jiz v roce 1761 ji ziskali Riedelove. Obe tyto posledne jmenovane hute vsak museli Riedelove opustit v roce 1774 kvuli sporum o drevo s majitelem panstvi, hrabetem Desfoursem.

Historie některých horských osad

Kristiánov: Asi nejznamejsi a nejtypictejsi horska sklarska osada byla zalozena koncem roku 1774. Cely jeden rok trvalo postaveni hute, panskeho domu a ostatnich dulezitych soucasti budouci osady. Smlouva mezi Riedelem a hrabetem Clam - Gallasem byla uzavrena 1. cervna 1775. Je velmi rozsahla a presne vymezuje prava a povinnosti sklarskeho podnikatele.Velmi podrobne je predevsim probrano, jake drevo brat a kolik se za nej bude platit. Mezi povinnosti majitele patrilo i udrzovani lesnich cest a obnovovani lesa. Mezi jeho prava nalezelo pestovani dobytka mimo koz, zalozeni vlastniho mlyna, prodeje soli a lihovin, oboji vsak musel odebirat od hrabete z libereckych skladu. Prvni sklo vydaly sklarske pece 17. ledna 1776 a od te doby zil Kristianov vlastnim zivotem. Sklari, kteri zde zili, nemuseli osadu nikdy opoustet. Meli zde veskerou obzivu. V roce 1780 byl pri osade vysvecen hrbitov a zacal zde pusobit i katolicky duchovni. K presnejsimu urceni casu prispely i vezni hodiny, instalovane 8. zari 1790. V roce 1846 vznikla v osade dokonce i skola. Konec teto sklarske osade ucinil pozar 7. srpna 1887. Hut vyhorela a s ni lehla popelem skola a chalupy sklaru. Jedine, co zustalo, byl pansky dum, ktery pak vyhorel pri mobilizaci v roce 1938, myslivna z roku 1866 a byvala sklarska hospoda, Lisci bouda, prenesena v roce 1839 z Nove Louky.

Nová Louka Nevznikla puvodne jako sklarska osada, ale z uplne jinych duvodu. Na stavbu Noveho Mesta v Liberci se tezilo drevo v Jizerskych horach. V letech 1630 - 32 bylo v oblasti budouci Nove Louky vytezeno drevo. Jelikoz vznikla jako nova mytina, zacala se nazyvat Nova Louka. Pokus Albrechta z Valdstejna o pestovani dobytka tady nevysel, chybelo vybaveni hospodarskymi budovami. Konecne v roce 1756 tu vznika sklarska hut, zalozena Janem Josefem Kittelem, ale v roce 1769 ji ziskava Jan Leopold Riedel. Roku 1805 zde vznika rafinerie skla. Ale casem se tato hut stavala nerentabilni. V roce 1839 byla hut strzena, do teto doby pracovala jen na polovicni vykon a pozdeji pred strzenim temer nepracovala vubec.

Jizerka Jizerka, o niz jsou prvni zaznamy z roku 1539, take nevznikla jako sklarska osada. Osada s puvodnim nazvem Bukowa hora se zacala objevovat v listinach, protoze zde byl veden hranicni spor o to, jestli patri Smirickym, ci Bibrstejnum. Nakonec spor v roce 1542 vyhrali Smiricti a Bibrstejnove museli zaplatit za vypaleni osady v roce 1539. Zdejsi navarovsti osadnici tu lovili zpevne ptactvo, ryby a palili drevene uhli. Nekolik desetileti neni o Jizerce zminka. Az v roce 1591 se obnovuje stary hranicni spor, vyreseny zevrubnou smlouvou s presnym vytycenim hranic. Take nam tato smlouva zachovala zanikle mistni nazvy. Ale Jizerka je znama i jinak. Safirovy potok, nazyvany podle drahokamu, ktere se v nem vyskytuji, a jine okolni toky a kopce, pritahoval hledace drahych kamenu. Predevsim Vlasi z Italie vesli ve znamost. Zustalo nam po nich pojmenovani Vlasskeho hrebene. Ale tito hledaci se tu na dlouho neusidlili. Za nekolik let nasli potrebne mnozstvi drahokamu a pak opet odesli. Z techto casu se dochovala povest o jednom Vlachovi a jeho cernem kozlovi, ktery ho chranil (viz V. Mikolasek : Dabluv doktor, s. 104 - 107). Skutecnymi obyvateli osady Jizerka byli evangelici, kteri sem utikali kvuli sve nepovolene vire. Osada lezela nedaleko od zemske hranice, a proto byla velmi prihodna. Ale jinak to byla zapadla horska osada s nekolika domy, ktera ani nemusela platit desatky. Predel v dejinach Jizerky znamena zalozeni sklarske hute v roce 1828. Tehdy bylo potreba vytezit drevo poskozene polomem, a proto bylo Riedelum povoleno zalozeni sklarny. Jizerka se rozvijela a v roce 1884 zde bylo uz 42 domu a dve sklarske hute. Od roku 1911 druha, dosud stojici hut, jiz nepracuje.

Srovnání vývoje severní a jižní části hor

Osídlování se liší již od začátku. Na severu byli nejdříve Lužičtí Srbové, na jihu slovanske kmeny z oblasti Čech. Ve středověku jsou Lužičtí Srbove na severu vytlačeni německými kolonisty. Na jihu osidlují podhůři čeští osadníci. Hlavnim rozdilem ve vyvoji je, ze na jihu hor se od 16. stoleti rozviji sklarska vyroba. Prichazeji sem rodiny sklaru z ruznych koutu Čech, hlavne z oblasti České Kamenice. Jizni podhuri Jizerskych hor a prilehle oblasti se tak stavaji povestne svou vyrobou skla. Take jizerske lesy dokumentuji tento vyvoj. Z listnatych a smisenych lesu se behem staleti staly smrkove monokultury, ktere rychleji rostly a davaly tak vetsi zisky. Na severni strane hor zadne sklarny nevznikly, ale rozvijela se tam tezba nerostnych surovin. Opet v 16. stoleti. Redernove pozvali hornicke odborniky z Krusnych hor a na upati hor zacala tezba. V roce 1584 bylo zalozeno Nove Mesto pod Smrkem, ktere dostalo privilegia jako hornicke mesto. Bylo velmi rychle osidleno a vystaveno podle planu. Podle toho se lisi od ostatnich mest nasi oblasti. To byly puvodne male osady, ke kterym se pridavalo dalsi osidleni. Nemaji proto tak pravidelne vytyceny pudorys.

Zánik osídlení ve vyšších polohách

To se tyka hlavne jizni casti hor, kde se vyskytovaly horske sklarny. Hlavni duvod osidleni vyssich horskych poloh byla blizkost dreva, ktere se postupne v nizine nedostavalo. Take prvni jizerske sklarny jsou daleko od dnesnich lesu. Nyni k samotnemu duvodu zaniku horskych osad a trvalejsiho vetsiho osidleni. Nekolik sklaren vyhorelo a pak nebyly obnoveny. Sklarny ve vyssich polohach se stavaly nerentabilni, doprava surovin k nim a hotovych vyrobku zpet do podhuri k dalsimu zpracovani se nevyplacela. I pres castecnou obnovu lesa nekdy drevo jiz nedostacovalo. Drevo take prestavalo byt v minulem stoleti jedinym zdrojem energie pro sklarske pece. Po zavedeni vytapeni plynem nebylo jiz potreba. Dalsim duvodem posunuti sklaren zpet do udoli bylo vybudovani novych silnic a zeleznice - blizkost dopravnich tepen.

[ Vložit příspěvek do diskuze ]


Příspěvky k článku:

Doposud nebyl žádný příspěvek vložen.

Výstavy

Pátek 01.01.2016

V roce 2016 nebudeme vystavovat. Proč?

Výstava potrvá do 31.12.2017

{všechny záznamy}

Spolek pořádá

V nejbližší době se nekonají žádné akce.

{všechny záznamy}