Výprava po zaniklých osadách na jablonecku

V sobotu 4.dubna se konal výlet spolku Patron z Rychnova u Jbc do Hodkovic n.M., při kterém jsme navštívili několik zajímavých míst.

Naše osmičlenná skupina se nejprve vydala do Pláňského (Blanského) lesa u Rychnova k prohlídce někdejšího čedičového lomu, který zde fungoval v první polovině 20. století. Zde lze dodnes nalézt pozůstatky stavení, sloužícího ke třídění a nakládce materiálu, vyvezené haldy hlušiny a samotnou těžební jámu, do které jsme však nevstupovali, jelikož byla silně zamokřená. Ta v pozdějších dobách sloužila jako myslivecká střelnice a jako cvičiště. Mimochodem, množství čedičových kamenů najdeme dodnes ,,rozházených" v okolí lomu.

Dalším místem, které jsme v Pláňském lese navštívili, byl prostor někdejší staré parní cihelny. Ta se nacházela za rychnovským nádražím a fungovala od roku 1909 do počátku 2. světové války. Zdejší pálené cihly se vyznačovaly velmi dobrou kvalitou.

Z celého areálu se dodnes dochovala pouze těžební jáma na cihlářskou hlínu, objekt cihelny byl stržen a dnes na jeho místě stojí areál Krajské správy silnic Lib. kraje. Část těžební jámy byla v minulosti využívána jako skládka odpadu, později byla rekultivována. V zachovalé části jámy najdeme zarůstající rašelinné jezírko.

Svatý Kříž - dalším místem na naší trase byl kříž nad osadou Svatý kříž. Ten nechal v roce 1862 zřídit Franz Maschek z nedalekého Jestřabí. Kříž byl po té nazýván ,,Maschkův", nebo také ,,Polní kříž u Jestřabí". Obnoven byl v roce 1999.

Jestřabí (Gestraby, Jesterschab) - zaniklá osada na severním svahu Bienertova kopce. Zde jsme procházeli pozůstatky několika stavení, další byla zcela srovnána se zemí. Dle dostupných informací měla osada okolo roku 1869 jedenáct domů a 71 obyvatele, v roce 1890 devět domů a 40 obyvatel a v roce 1921 sedm domů a 21 obyvatele. Místní lidé se v minulosti živili také čihařstvím (viz nedaleké návrší Čihadlo), vždyť i samotné jméno osady má ,,ptačí" základ.

Štěrbovina (Stirbon) - zaniklá osada táhnoucí se od levého břehu Mohelky, kde stával mlýn k osadě náležející, až vysoko do svahu Bienertova kopce. Najdeme zde řadu rozvalin, menší chudší domky bývaly zčásti zděné z břidlice (fylity) a zčásti roubené, nejzachovalejší stavení - ta nejvýstavnější - bývala zděná též z pískovcových kvádrů. Nahlédli jsme také do klenutých sklepů. Prostory někdejších zahrad pomalu pohlcuje les, pomalu odumírají staré jabloně, hrušně a třešně. Dle dostupných informací měla osada okolo roku 1869 deset domů a asi 59 obyvatel, v roce 1900 již 11 domů a 44 obyvatel a v roce 1921 devět domů a 24 obyvatel.

Mordová rokle (Mordloch) - po výstupu zaniklou osadou Štěrbovina nás čekal sestup úzkou úžlabinou, nesoucí ,,vražedný" název. Nedaleko jejího dolního konce jsme vstoupili do prostor melafyrového lomu.

Černý lom - temná prostora v malém připomíná tak trochu propast Macochu. V lomové stěně zde dodnes můžeme spatřit výrostlice achátů a ametystů.

Další část naší výpravy vedla bezcestím, loukami a lesem k Raubířským skalám. Do prostorné jeskyně jsme se tentokráte nedostali, jelikož zde právě probíhal výcvik záchranářů, slaňováním k postiženému skalní stěnou. Vydali jsme se k hodkovickému nádraží, krátký úsek cesty bylo nutno překonat po železniční trati, totiž průchod pískovcovým hřebenem, který tu trať proráží - skála mezi železnicí a rychlostní silnicí se jmenuje ,,Traťmistr". Před ukončením výpravy jsme si ještě prohlédli opravený kříž ,,pod tratí".

[ Vložit příspěvek do diskuze ]

Příspěvky k článku:

Doposud nebyl žádný příspěvek vložen.