... tak už je to 20 let

Nechce se tomu uvěřit, ale je to již celých dvacet let od smrti našeho přítele, znalce Jizerských hor a v mnohých ohledech i našeho rádce, pana Emila Nováka (obr.1). Rádce myšleno v tom slova smyslu, že bez jeho rad, podkladů a znalostí o historii a památkách Jizerských hor, by mnozí z nás měli o hodně těžší začátky svého (a později našeho společného) koníčku - drobné památky Jizerských hor. Sluší se tedy vzpomenout přítele alespoň jednou do roka, v den jeho tragické smrti, kterým byl 13.duben 1989. Turisté, horolezci, příslušníci rodiny Novákových a znalci Jiz.hor se za nádherného slunečného počasí sešli v v počtu cca 20 lidí v 9:15 hod. na nádraží v Bílém Potoku - a šlo se!

fotka fotka fotka fotka
Obrázek 1Obrázek 2Obrázek 3Obrázek 4

Cestou jsme navštívili dva kříže smrti Áchyma Šipla (obr.2 a 3) a vyslechli si historii této tragické události. Dále pokračujeme lesní pěšinou na tur.cestu vedoucí z Bílého Potoka na Hubertku, z níž později odbočujeme k pomníčku Heinricha Hermanna (obr.4), kde si účastníci vyslechli celý příběh sestavený z dobových materiálů. Jen kousek odtud je chata Hubertka (představte si, že ji před několika dny vykradli). Nicméně ve chvíli, kdy jsme dorazili očekáváni dalšími účastníky, je vše opět připraveno k občerstvení žíznivých a hladových poutníků. Toho s chutí využíváme. Někteří dokumentují Křížový buk a navštěvují sluncem prohřáté Kočičí kameny (mimochodem kdysi se nazývaly ,,Seehundfelsen" čili Tulení kameny). Odtud stoupáme k Buku Anděla strážného a cestou nám pamětník vypráví o historii sáňkařské dráhy, vedoucí kdysi v těchto místech. Krátká zastávka u Buku Anděla strážného (obr.5) se vzpomínkou na těžkou a nebezpečnou práci svážečů dřeva.

fotka fotka fotka fotka
Obrázek 5Obrázek 6Obrázek 7Obrázek 8

Jen o kousek dál vznáším dotaz zda někdo chce navštívit skálu Bastilu nacházející se ve svahu nad námi v komplexu Francouzských kamenů. Část účastníků zájem má - co naplat - jde se. Po chvíli je slyšet již jen těžké oddechování do sněhu se bořících lidí (obr.6)! Na staré svážné cestě i v mlazině je ještě dost sněhu. Nevzdáváme to a odměnou je nám posezení na prosluněných skalách - u bájné Bastily (obr.7). Odtud zamíříme ke skále Francouzská čapka (obr.8), projdeme skalní bránou (obr.9), kolem Napoleona, nezbytná skalní prolézačka plná bukového listí (obr.10) a jsme na silnici u Pramene hraběnky Märie. Účastníci se dozvídají o původu této památky a jdeme na Tišinu, kde čeká část lidí, kteří si tuto pasáž Francouzských skal ,,odpustili". Nutno dodat, že ti, kteří ji absolvovali, byli nadšeni! Ještě před Tišinou se ochlazujeme ve sněhu, který zde pokrývá celou šíři silnice (obr.11).

fotka fotka fotka fotka
Obrázek 9Obrázek 10Obrázek 11Obrázek 12

Kousek za Tišinou sestupujeme směrem k Věži Grálu (obr.12). Již z dálky vidíme horolezce na skále. Naše výprava jde k místu, kde je umístěna pamětní deska Emila Nováka (obr.13 a 14). Usedáme, sluníčko hřeje a jeden z vnuků Emila Nováka cituje z bohatých zážitků dědy (obr.15). Nechává pak kolovat kroniku z roku 1947 s prvním zápisem ze dne 13.9. - jak jinak o lezení na Věž Grálu! Povídáme si o zážitcích, které bývaly součástí chvil strávených s naším společným přítelem u jehož památky jsme se sešli. Inu, vše pěkné jednou končí (slibujeme si, že za rok se zase sejdeme) a zvedáme se.

fotka fotka fotka fotka
Obrázek 13Obrázek 14Obrázek 15Obrázek 16

V tuto chvíli musím zmínit přítomnost přítele horolezce (a jak později zjišťujeme i vtipálka) Vládi Hanzla. Ten oznamuje, že ,,je vysoký stav vody na Hájeném potoce a nelze jej přebrodit pokud nechceme riskovat plavbu do Předlánců". Ale zná prý zkratku, která nás po chvilce dovede na pohodlnou cestu - stačí prý ,,seběhnout" kolem skály Achimovky (obr.16)! Telegraficky: padáme, kloužeme, přelézáme stromy, skály a na slíbenou ,,pohodlnou cestu" se dostáváme ve chvíli blížící se totální rezignaci. Nohy se nám v tom svahu kroutily - jak větve buku na obrázku (obr.17). Čekáme na ostatní a jen tiše doufáme, že všichni ve zdraví dorazí. Když se tak stalo, shodujeme se, že to bylo bezvadné - nicméně bylo toho dost! Teď už máme jediný cíl: Bártlovu boudu.

fotka fotka
Obrázek 17Obrázek 18

Už za chvilku si dáváme dnes určitě zasloužené pivečko a každý na co má chuť. Kolují dobové fotografie pamětníka Wernera Krauseho, Emilova vnuka Ronalda, vyprávění doplňuje vzpomínkami na společné známé paní Eva Novotná (obr.18). Účastníci vzpomínkové akce postupně odcházejí na vlak a rozjíždějí se do svých domovů. V Bártlovce zůstávají jen ti ,,skalní" a jestli je pan hostinský nevyhnal, možná, že tam sedí dodnes...

Text a foto: Herbert Endler

[ Vložit příspěvek do diskuze ]


Příspěvky k článku:

Jméno: Herbert Endler
e-mail: patron@bddnet.cz
Předmět: Vzpomínková akce

Jsem vděčná za seznámení s Vašim časopisem i uvedenou akcií. Spracováno poutavě, vtipně - jako kdyby tam člověk s Vámi byl. Můžu jen z dálky tiše závidět (v dobrém) a držet Vám všem palce, AŤ VÁM TO DLOUHO VYDRŽÍ! Určitě moje návštěvy na Vašich stránkach, budou pokračovat. Díky. Věra z Bratislavy

Vzkaz vložen dne 30.4.2009 v 16:37:54 [Odpovědět na příspěvěk]

Výstavy

Pátek 01.01.2016

V roce 2016 nebudeme vystavovat. Proč?

Výstava potrvá do 31.12.2017

{všechny záznamy}

Spolek pořádá

V nejbližší době se nekonají žádné akce.

{všechny záznamy}