Spolek Patron

Vložit příspěvek

Vzkazy jsou určeny pro členy spolku a příznivce, takže sem vkládejte příspěvky, kterésouvisí s tematikou stránek. Ostatní příspěvky budou smazány. Z HTML tagů je možné použít pouze<a href=...> ostatní budou smazány!

Jméno:
Předmět:
E-mail:
Vzkaz:
Vzhledem k tomu, že se najde spousta de*ilů, které baví zahlcovat vzkazy spamem, vložte prosím do pole Kontrola poštovní směrovací číslo adresy spolku (najdete ho v hlavičce stránky).
Kontrola:

Jablonecký hotel Geling a Franz Kafka

Loňský rok byl víc než jiné protkán řadou velkých výročí. Vzpomněli jsme 100 let od vypuknutí Velké války, které se později začalo říkat Světová, oslavovalo se 25. výročí Sametové revoluce a milovníci literatury po celý rok žili odkazem Bohumila Hrabala, jenž by letos oslavil sté narozeniny. Na jednoho z českých spisovatelů, myšleno zemsky, se však trochu zapomnělo. Dne 3. června uplynulo 90 let, kdy v dolnorakouském Kierlingu zemřel pražský, německy píšící spisovatel židovského původu Franz Kafka.

V roce 1924 skončil spisovatelův neúspěšný boj s tuberkulózou a začala se cesta k legendě, která do hlavního města České republiky láká statisíce turistů ročně. Proč se ale článek o Franzi Kafkovi objevuje v periodiku, věnovaném jizerskohorským drobným památkám? Odpověď je jednoduchá – severní Čechy jsou s jeho životem úzce spjaty. Po domovské Praze se v rámci Čech nejčastěji pohyboval právě v severních regionech. Obzvlášť blízký vztah měl k Frýdlantu, kde na hospodářské škole studovala jeho sestra Ottla.

Do většiny severočeských měst zajížděl Kafka v rámci pracovních cest, na něž byl vyslán jako zaměstnanec Dělnické úrazové pojišťovny pro Království české. Na přelomu 19. a 20. století se severočeská města prudce rozvíjejí a průmysl zde roste závratnou rychlostí. V továrnách a továrničkách nalézají práci tisíce dělníků. Kafkovým úkolem bylo kontrolovat dodržování bezpečnosti práce a zajištění pracovních podmínek ze strany zaměstnavatelů. Kafka dostal na starost továrny ve čtyřech hejtmanstvích – Frýdlantu, Liberci, Rumburku a Jablonci nad Nisou. Vedení pojišťovny nepochybně využívalo jeho dokonalé znalosti němčiny, inspekční cesty trvaly celý den, mnohdy na sebe přímo navazovaly. V soukromé korespondenci příteli Maxi Brodovi Kafka píše:

„Dnes v ½ 7 jsem jel do Jablonce, z Jablonce do Janova nad Nisou, pak do Hraničné, teď jedu do Vratislavic, pak do Liberce, pak do Rochlice a k večeru do Ruprechtic a zpátky.“

Návštěvy českého severu, přednášky v továrnách a hotelové noclehy se staly nedílnou součástí Kafkova pracovního života. Budoucí spisovatel jako úředník pojišťovny plní svědomitě své pracovní povinnosti, je zaujatý svou dobou a jejími technickými vymoženostmi a stává se bezprostředním svědkem bouřlivého průmyslového rozvoje na počátku 20. století. Všechny vjemy jsou pro něj důležitou inspirací, kterou později zhodnotí ve svém literárním díle.

Zastavme se alespoň na chvíli u jedné z mnoha Kafkových služebních cest, a podívejme se, jak si vedl například v Jablonci nad Nisou. Dosud existující připomínkou jeho jabloneckého pobytu je bývalý hotel Geling (později Praha) v dnešní Komenského ulici.

Když ho v roce 1879 majitel Gustav Geling nechal postavit, jistě netušil, že v říjnu roku 1910 bude hostit jednoho z největších evropských spisovatelů 20. století. Ostatně ani sám Kafka to v době příjezdu do Jablonce sám o sobě nevěděl. Přijížděl do města nad Nisou jako úředník, aby podnikatelům vysvětlil, na základě jakých kritérií pojišťovna provádí třídění podniků do různých tříd podle stupně nebezpečnosti a ohroženosti dělníků. Majitelé továren se samozřejmě bránili co nejnižšímu zařazení, neboť podle jednotlivých tříd se určovala i výše povinného pojistného. Kafka tak byl mezi nimi známou a ne příliš oblíbenou osobou. Snad právě proto se mu ani v Jablonci do přednášky, která měla proběhnout v hotelovém divadelním sále, příliš nechtělo. Nahlédněme znovu do jednoho z dopisů Maxi Brodovi, v němž se Kafka svěřuje se svými pochybnostmi:

„...moje jablonecká záležitost je čím dál vážnější (oznámení stojí v novinách mezi darebáky a lumpy z volebního provolání a inzerátem Armády spásy), zkrátka – co z toho pojde, vždyť už na tomto lístku se mi ztrácí souvislost – mám víc strachu, než je nutné pro úspěch.“

Jablonečtí továrníci pravděpodobně Kafkovým vystoupením nadšeni nebyli a divadelním sálem hotelu Geling nepochybně zazněla nejedna námitka. Zprávu o přednášce podávají i místní noviny z 2. října 1910. Můžeme si jen představovat, jak introvertní Kafka po takovém zážitku co nejrychleji opustil hotel Geling i Jablonec, aby se v dalším městě znovu postavil na pódium a čelil nespokojeným podnikatelům. Ozvěny podobných emotivních a Kafkovi jistě nepříjemných diskusí vystopujeme v řadě jeho pozdějších textů.

Každopádně se Jablonec nad Nisou touto událostí zařadil do seznamu míst „Kafkou navštívených“. Hmatatelnou připomínku ale na budově bývalého hotelu Geling, ani jinde ve městě, nehledejme. Kafkovo dílo zná malá část populace a ještě menší mu rozumí. Možná snad právě proto je v Jizerských horách několik památek Járy Cimrmana, ale ani jedna, která by připomínala Franze Kafku.

Texty k fotografiím:

01 – Franz Kafka jako mladý úředník Dělnické úrazové pojišťovny (foto Literární archív PNP Praha)

02 – Bývalý hotel Geling, později Praha, v letošním roce (foto Bohumil Horáček)

03 – Sál, v němž se konala Kafkova jablonecká přednáška (foto archív autora)