Vložit příspěvek

Vzkazy jsou určeny pro členy spolku a příznivce, takže sem vkládejte příspěvky, kterésouvisí s tematikou stránek. Ostatní příspěvky budou smazány. Z HTML tagů je možné použít pouze<a href=...> ostatní budou smazány!

Carl Kostka – po stopách libereckého starosty

Oldřich Sladkovský, člen Spolku Patron, zaslal na adresu spolkového výboru krátkou zprávu o své návštěvě města Mimoně, kde mimo jiné objevil pamětní desku na rodném domě předválečného libereckého starosty Carla Kostky. To jej inspirovalo k pátrání v seznamech libereckých politiků, které prozradily, že patrně prvním starostou českého původu na současném území města Liberce,byl restauratér Josef Votoček. Od února 1923 byl starostou Horního Růžodolu, který byl tehdy samostatnou obcí. Český starosta byl v německy osídleném území raritou.  Josef Votoček zemřel v roce 1932 a jeho hrob se nachází na hřbitově v Liberci - Horním Růžodole.

Vraťme se však k osobě libereckého starosty Carla Kostky a jeho mimoňské pamětní desce. Tato deska byla odhalena 9. srpna 2009. Dva roky poté však musela být upravena. Na původní desce bylo uvedeno křestní jméno ve tvaru Karl, nikoliv Carl, ale především původní datum úmrtí uvádělo 8. červenec 1938, zatímco nyní je na desce uveden 23. červenec 1957! Cesta po životním osudu Carla Kostky tak může začít.

Carl Kostka zastával funkci libereckého starosty v letech 1929–1938. Byl členem Německé demokratické svobodomyslné strany (Deutsche Demokratische Freiheitspartei – DDFP), za níž byl mezi oběma válkami zvolen jako poslanec a senátor do Národního shromáždění. Narodil se v Mimoni 5. května 1870. Není bez zajímavosti, že jeho otec, pocházející z obce Zahrádka u Ledče nad Sázavou, byl českého původu. Kostkova německá matka, za svobodna Baumannová, pocházela z Dolní Krupé na Mladoboleslavsku.

Kostka vystudoval nejprve německé gymnázium v České Lípě, posléze studoval na Právnické fakultě německé univerzity v Praze. Promoval v roce 1892 a po krátké kapitole u krajského soudu v České Lípě působil při obchodní komoře v Liberci. V roce 1897 se oženil s Luisou Würthovou, s níž měl dvě děti – dceru Hedwigu (*1898) a syna Carla Friedricha (*1906).

Pro pochopení významu Kostkovy osobnosti v československých dějinách je třeba se zaměřit na jeho politickou činnost ve třicátých letech 20. století. Již od počátku své politické dráhy se Kostka snažil o podporu Československé republiky a o zlepšení spolupráce mezi českými a německými demokratickými silami. Zároveň usiloval o zlepšení zaměstnanosti v Sudetech, silně zasažených hospodářskou krizí. V roce 1936 dosáhl úspěchu pozváním prezidenta Edvarda Beneše na sever Čech. Jeho aktivní spolupráce se složkami československého státu mu vynesla nepřízeň sudetoněmeckých vyznavačů nacismu a obvinění z podpory počešťování Liberce. Ještě před komunálními volbami v červenci 1938 byl nucen odebrat se na zdravotní dovolenou, která neznamenala nic jiného, než eufemismus pro nucený odchod z funkce libereckého starosty. Po záboru pohraničí se odstěhoval do Prahy a zůstal tak stále v Československé republice.

V tomto momentě Kostkova života se dostáváme ke vzniku nesprávného údaje o datu jeho úmrtí na původní pamětní desce z roku 2009. Některé prameny totiž uváděly, že Karl Kostka zemřel v roce 1938 na následky nervového zhroucení, které mu přivodila kampaň vedená proti němu stoupenci Konrada Henleina. Není to pravda, po okupaci zbytku Československa byl pronásledován, byla mu snížena penze a jeho děti přišly o zaměstnání. Rodina se musela spoléhat na finanční podporu z britského velvyslanectví a na židovského přítele.

Jako Němec neunikl Carl Kostka divokým událostem roku 1945. Ve zmatku na konci války byla rodina zatčena a na cestě do internace v Terezíně byla zastřelena Kostkova manželka Luisa. Aby se zbytek rodiny mohl 20. května 1945 vrátit do svého pražského bytu, bylo zapotřebí intervence kanceláře prezidenta republiky. Majetek rodiny byl až do roku 1947 veden jako možný konfiskát, a to i přesto, že důkazů o Kostkově loajalitě k Československu nebylo málo. Teprve v roce 1947 mu bylo navráceno československé občanství. Zbytek života strávil v Praze, kde 23. července 1957 zemřel.

Správné datum úmrtí se podařilo, mimo jiné, dohledat v databázi poslanecké sněmovny. Poté byla na dům v Mimoni osazena v listopadu 2011 nová pamětní deska s opravenými biografickými údaji. Rodný dům Carla Kostky najdete v dnešní Mírové ulici č. p. 123.

Popisky k fotografiím:

01 – Hrob Josefa Votočka v Liberci - Horním Růžodole (foto Oldřich Sladkovský)

02 – Na desce, odhalené v roce 2009, bylo chybné datum úmrtí (foto Zákupák)

03 – Současná deska s opravenými biografickými údaji (foto Otokar Simm)

[ Vložit příspěvek do diskuze ]

Příspěvky k článku:

Doposud nebyl žádný příspěvek vložen.