Vložit příspěvek
Svatý Jan Nepomucký v Mníšku u Liberce
Jedním z nejoblíbenějších a také nejuctívanějších ze šestnácti českých světců je jistě sv. Jan Nepomucký. Žil ve 14. století a legenda vypráví příběh o jeho mučednické smrti ve vlnách Vltavy. Papež Inocenc XIII. jej prohlásil 31. 5. 1721 za blahoslaveného a osm let na to, 19. 3. 1729, papež Benedikt XIII. za svatého. Projevem úcty k Janově osobě je nespočet soch, umístěných obvykle na mostech nebo v blízkosti vodních toků, a to nejen u nás, ale i v zahraničí.
Svatého Jana Nepomuckého poznáme snadno – je zobrazován jako kněz v rochetě a s biretem na hlavě, kolem níž září pět hvězd. V rukou zpravidla drží krucifix, někdy i palmový list. Vedle Panny Marie je jediným světcem, jehož svatost je naznačena hvězdami. Kromě toho, že je považován za hlavního patrona české země, známe jej jako ochránce vod a pocestných.
Pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého mají také v Mníšku u Liberce. Stojí v záhybu hlavní silnice směřující odtud do Albrechtického sedla[1] a se smířeným výrazem v tváři hledí na rušný silniční provoz. Proč stojí právě tady, to mně už dávno vrtalo hlavou… Pravda, asi 50 metrů odtud protéká pod silnicí Včelí potok, ale ten je tady spíš nenápadnou strouhou a most tu také budeme hledat jen stěží.
Zapátral jsem proto v pramenech[2] a skutečně! Mníšecký sv. Jan nestojí na svém původním místě, socha i s podstavcem sem byla přemístěna v roce 1861 a při té příležitosti byla též renovována. Donátorem skulptury byl rychtář Anton Krause, který ji dal postavit na pozemku při rychtě s „kretschamem“ č. p. 70. Dům s tímto popisným číslem stojí dodnes nedaleko křižovatky silnic směřujících z Mníšku do Chrastavy a do Frýdlantu. Krause zavázal sebe i své následníky povinností údržby sochy a za tím účelem zřídil i fond obnášející 239 zlatých rakouské konvenční měny. Socha, která byla na novém stanovišti znovu vysvěcena, nese na podstavci místy již nesnadno čitelný nápis:
Selig ist der Mann, der
durch die Rede seines
Mundes nicht gefallen
ist, noch wegen der Sünde
mit Traurigkeit gequä-
let wird. Eccl. 14. 1.
Bitte für uns, heilige
Johannes v. Nep.
Přeloženo:
Blaze člověku, který
se neprohřešil svými ústy
a nezakusil trýzeň zármutku
pro své hříchy. Eccl. 14. 1.
Oroduj za nás, svatý
Jane z Nepomuku.
Tvůrce sochy ani přesný rok jejího vzniku se mi, bohužel, zjistit nepodařilo. Není vyloučeno, že tyto informace již nejsou známé. Zjistit se ale naštěstí dá, že Anton Krause byl předposledním vesnickým rychtářem[3] v Mníšku a že svůj úřad vykonával v „kretschamu“ (a rychtě) v letech 1815–1831. Někdy v té době tedy socha mníšeckého sv. Jana Nepomuckého na pozemku rychty č. p. 70 vznikla a stála blízko říčky Jeřice.
Od 3. května 1958 je mníšecký sv. Jan památkově chráněn a dnes je veden jako nemovitá kulturní památka.
Popisky k fotografiím:
01 – „Nový“ kretscham v Mníšku č. p. 70 byl postaven již kolem roku 1697. Kresba A. Effenbergera, 1929. U něj původně stála socha sv. Jana z Nepomuku.
02 – Mníšecký sv. Jan drží v rukou s krucifixem i pokrývku hlavy (biret). Chybí hvězdy. Socha je přes své stáří a umístění při rušné silnici v dobrém stavu.
03 – Nápis vytesaný na zadní straně pomníku dokládá rok přemístění a renovace
[1] Takzvaná Říšská silnice byla budována již v letech 1830–1833. Dne 10. září 1833 po nové silnici projel ruský car Mikuláš I., který měl namířeno na kongres monarchů do Mnichova Hradiště.
[2] RESSEL, Anton. Geschichte der Gemeinde Einsiedel, Ortsbildungsausschuß Einsiedel, 1929
[3] Od roku 1850 stáli v čele obcí volení představitelé
[ Vložit příspěvek do diskuze ]
Příspěvky k článku:
Doposud nebyl žádný příspěvek vložen.