Vložit příspěvek

Vzkazy jsou určeny pro členy spolku a příznivce, takže sem vkládejte příspěvky, kterésouvisí s tematikou stránek. Ostatní příspěvky budou smazány. Z HTML tagů je možné použít pouze<a href=...> ostatní budou smazány!

Jméno:
Předmět:
E-mail:
Vzkaz:
Vzhledem k tomu, že se najde spousta de*ilů, které baví zahlcovat vzkazy spamem, vložte prosím do pole Kontrola poštovní směrovací číslo adresy spolku (najdete ho v hlavičce stránky).
Kontrola:

Hennrichův kříž

Úvodem
Smrt pytláka Hennricha roku 1813 na Středním hřebeni Jizerském je čítankový příběh o pytlákovi a hajných. Snad až příliš, než aby byl pravdivý ve všeobecně známé a po léta opisované verzi. Nechci porušit tradici a sahám po Libereckých novinách, kde 14.7.1903 vychází článek pana Josefa Matouschka pod názvem: "Ein einsames Grab im Isergebirge." (Osamělý hrob v Jizerských horách), ze kterého cituji:

"Před lety stával obyčejný dřevěný kříž v jizerskohorských lesích. Pověst o jeho původu se zachovala ve vyprávění starých pamětníků. V době napoleonských válek zběhl jeden z vojáků a usadil se pod skalou Pytláckých kamenů v boudě z kůry. V lidovém vyprávění se mu říkalo "Starý Hennrich" (Heinrich). Hennrich se stal obávaným a hajnými nenáviděným pytlákem z jednoho prostého důvodu: pytlák si z každého zastřeleného kusu zvěře bral jen to nejlepší a ostatní nechával hnít po lesích! Vypráví se, že pytlák byl silný chlap, měl neobyčejně citlivý sluch a bystrý zrak - kulka z jeho ručnice prý nikdy neminula cíl."

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až ...

"...až jednou natrefili hajní na pytláka Hennricha, kterak neozbrojen nabírá vodu u Příčné vody. "Teď anebo nikdy"! vyrazil ze sebe Schneider Hansl (jinak hajný Johann Stefan z Malé Jizerky ). Hajný Hub, který šel s ním zvedl pušku, zamířil a vzápětí třeskl výstřel. Je to k zlosti, ale nenáviděný pytlák mizí v lese. Velký byl strach z pomsty pytláka, který nedovolil hajným po několik dnů, aby se šli podívat zda jej přeci jen nedostali. Nakonec přeci jen to Schneider Hanslovi nedalo - a vida: nachází zastřeleného pytláka! S několika lesními dělníky bez jakýchkoliv cirátů ho na místě zahrabali do země a později zde vztyčili obyčejný dřevěný kříž. Kříž po letech vždy uhnije a spadne, ale pokaždé se objeví nový!"

Konec citací ze zmíněného článku. Při mé první návštěvě - v roce 1977 - byl kolem kříže ještě poměrně hustý, ale již obalečem modřínovým napadený, smrkový les. Byl jsem ještě vícekrát na místě kříže údajně označujícího pytlákův hrob. Vzezření kříže i místa samotného se léty sice měnilo, ale na půvabu příběhu to neubralo. A tak tam stojí kříž i s tabulkou dodnes.

Text a foto Herbert Endler,
člen spolku přátel pomníčků a památných míst Jizerských hor Patron.
Prameny:
Nevrlý,M.:"Kniha o Jizerských horách"
Liberecké noviny (Reichenberger Zeitung) 1893
vlastní archív autora

[ Vložit příspěvek do diskuze ]

---

Příspěvky k článku:

Doposud nebyl žádný příspěvek vložen.

---